Trochu nevýhodou u nákladních automobilů ve srovnání s traktorem v zemědělské dopravě je omezený výhled dozadu. Tento handicap lze ale vyřešit instalací kamer. Dále se postupně rozšiřují i kamerové systémy pro automatické plnění odvozních prostředků, kterými je vybaveno mnoho nově pořízených sklízecích řezaček.
Tyto systémy dokáží bez problému zachytit jak velkoobjemové nástavby, tak sedlové návěsy. Řidič sklízecí řezačky si může zvolit požadovanou strategii plnění soupravy; plnění by mělo začínat v přední části sedlového návěsu, a poté pokračovat dozadu, aby byl nejprve dostatečně dotížen nákladní automobil (tahač).
Trochu překvapením může být nákladní automobil s velkoobjemovým návěsem ve chvíli, kdy dorazí na silážní žlab. Návěs s objemem až 90 krychlových metrů podle DIN pojme značné množství řezanky, kterou je zapotřebí rychle a správně rozhrnout a udusat. V některých provozech je v okolí silážního žlabu málo prostoru pro manévrování takto dlouhých souprav, od nichž je pak vyžadováno i couvání se zatáčením. Nucené řízení náprav návěsu je pak velkou výhodou.
Řidiči, kteří pracovali s traktorem, a poté přesedlali do kabiny nákladního automobilu, potvrzují, že na shodných cestách jsou o třetinu až o polovinu rychlejší, než dříve. Jízda je zároveň výrazně klidnější a pohodlnější, než s traktorem, a s nižší úrovní hluku v kabině. Ovšem na rozdíl od dosavadní zaběhlé praxe je nutné vzít v potaz zhruba o padesát centimetrů větší šířku vozidla ve srovnání s traktorovou soupravou. Na úzkých polních cestách, v úzkých průjezdech mezi budovami na venkově a při míjení se především s protijedoucími nákladními automobily je třeba značné pozornosti.