A to nejen pro diváky, kterých se každý rok zúčastní oráčského klání několik tisíc, ale také pro soutěžící, jejichž celkový počet se v posledních letech zvyšuje. Přibývají i soutěžní disciplíny, stejně jako napínavé souboje o mistrovské tituly. Přesto se ani této atypické disciplíně problémy nevyhýbají. Nejen o nich jsme si povídali s Ing. Janem Cholenským, CSc., členem výboru Společnosti pro orbu ČR, mezinárodním rozhodčím a hlavním rozhodčím letošního 30. mistrovství republiky v orbě.
Má soutěžní orba v době nastupujících půdoochranných technologií ještě nějaký smysl?
Určitě ano. Nechci zatracovat minimalizaci, ta má určitě v našem zemědělství své místo, zejména pokud jde o dodržení agrotechnických lhůt či úsporu nákladů. Ale právě v letošním roce se ukázalo, že tam, kde ošidili základní technologii zpracování půdy, dosáhli výrazně nízkých výnosů. Potvrdilo se, že klasické zpracování půdy přináší požadovaný efekt i ve složitých nebo atypických klimatických podmínkách. No a pokud se shodneme na tom, že orba má stále svůj význam, má smysl i orba soutěžní. Kdo umí dobře orat pluhem se dvěma orebnými tělesy, správně oře i pluhem se třemi, čtyřmi a více radlicemi.
Letošní soutěže se čtyřradličnými otočnými pluhy se ale zúčastnili jen tři soutěžící?
Prostřednictvím nové soutěžní disciplíny čtyřradličných otočných oboustranných pluhů, která měla v loňském roce premiéru, jsme chtěli do soutěžní orby zapojit více oráčů. Čtyřradličné otočné pluhy se běžně nacházejí v zemědělském provozu, a proto jsme předpokládali, že počet soutěžících bude každým rokem stoupat. Letošní rok nás ale vyvedl z omylu, větší zájem byl mezi soutěžícími o orbu koňmi, ale především o soutěž s dvojradličnými pluhy.
Kde vidíte příčinu?
V České republice máme talenty, ale je třeba jim vytvořit takové podmínky, aby mohli přijet i na soutěž vzdálenou třeba 200 km. Pominu-li to, že týdenní absence velkého pluhu, silného traktoru a oráče je v zemědělském podniku na podzim značně citelná, je zde ještě jeden velký problém. Na rozdíl od dvojradličných pluhů nemůže dopravu těchto těžkých souprav zabezpečovat amatér, ale ekonomicky silná právnická osoba. Musím sebekriticky přiznat, že společnosti pro orbu se nepodařilo dojednat v rámci konkurenčního prostředí mezi výrobci a dovozci pluhů takové podmínky, abychom u nich vzbudili zájem o soutěž, obdobně jako to dokázala vaše redakce při pořádání soutěží Traktor silák či Traktor tahoun. Více jsme se soustředili na kategorii dvojradličných pluhů a trochu i podcenili soutěž čtyřradličných pluhů. Na druhé straně chybí chuť výrobců a dovozců těchto zařízení ukázat potenciálním zákazníkům, že jejich pluhy v porovnání s konkurencí patří k nejlepším. Světlou výjimkou jsou pouze společnosti Some a Kverneland, které v obou ročnících postavily vlastní soutěžní tým.
Jak byste hodnotil práci Společnosti pro orbu České republiky?
Společnost pro orbu je amatérská zájmová organizace, která pracuje na základě fandovství svých členů. Chybí jí potřebná profesionalizace, neboť lidé ve vedení nemají v dnešní hektické době možnost plně se práci ve společnosti věnovat. Proto jsme velice přivítali spolupráci s vaším vydavatelstvím, jehož akce jsou organizovány na profesionální úrovni.
S velkým překvapením skončila letošní soutěž jednostranných dvojradličných pluhů.
Tak vyrovnaná špička jako letos snad u nás za posledních deset let ještě nebyla, o titul tvrdě bojovalo patnáct soutěžících. Překvapením bylo první místo Václava Milíka a třetí místo Josefa Hloucala, ale také až čtvrté místo Antonína Krátkého, který v posledních letech pravidelně bojoval o titul s Miroslavem Ondrůškem. Ve společnost pro orbu jsme často uvažovali o změně pravidel, chtěli jsme, aby v soutěžní špičce nefigurovali pouze dva stále stejní favorité. Vždycky jsme však došli k závěru, že by to bylo nedemokratické. Letos se ukázalo, že se to nemusí řešit od zeleného stolu, ale že je především třeba vytvořit nezbytné podmínky pro širší okruh soutěžících. Špička se tak vyrovnala a pro soutěžní orbu je to jenom dobře.
Vyskytly se i názory, že konečné pořadí neodpovídalo předvedené orbě.
Já jsem se s nimi setkal také a chci k tomu říci jediné. Kvalitu orby hodnotilo dvanáct rozhodčích ve čtyřech skupinách rozdělených po jednotlivých stranách pozemku. Z tohoto pohledu je posuzování velice těžké, ale objektivní. Hodnocení arbitrů bylo relativně jednotné, ve třech skupinách rozhodčích se na prvním místě umístil letošní vítěz jednoznačně, ve čtvrté skupině byl první až druhý. Takže jeho vítězství je nezpochybnitelné. Dobrý signál vidím i v tom, že většina rozhodčích se na konečném pořadí shodla.
Není naopak špatným signálem to, že se každý rok mění pravidla a bodové hodnocení?
Tak jako se vyvíjejí a zdokonalují oráči, pluhy a různá měřicí zařízení, vyvíjejí se i pravidla a hodnocení orby. Tento trend je vidět ve všech soutěžích. Světová společnost pro orbu každoročně mírným způsobem pravidla pozměňuje a je na každé národní společnosti, jestli tyto změny zapracuje do svých pravidel či nikoli. Naše společnost přizpůsobuje česká pravidla světovým. Naopak v Rakousku mají zcela jiná pravidla než například v Anglii. Na světovém klání se tyto dvě školy setkávají, světová společnost pro orbu představí pravidla a zejména výklad, který má za úkol sjednotit oči jednotlivých rozhodčích v konkrétních podmínkách.
Když už jste se zmínil o světových soutěžích, nám se na nich moc nedaří. Čím to je?
Realita je taková, že naši reprezentanti se s železnou pravidelností umisťují ve druhé polovině startovního pole. Zpočátku bylo hlavní příčinou rozdílné technické zázemí, které jsme ale v posledních letech se světovou špičkou vyrovnali. Pak již záleží pouze na oráčích, jejich umu a psychice, ale také na štěstí při losování soutěžních parcel. Že se naši reprezentanti za deset let nedostali na stupně vítězů, dokážu pochopit. Rozhodně se jim však nemohlo deset let vyhýbat štěstí a alespoň jednou se měli dostat do první desítky. Bohužel se tak nestalo. Musíme si ale uvědomit, že na mistrovství světa v orbě se bojuje i o poslední místo. A být v nějaké lidské činnosti na 20. místě na světě není určitě špatné. S novým mistrem republiky, který se tak nominoval na příští mistrovství světa, máme naději na lepší umístění. Může se stát, že bude výrazně horší než bývalí reprezentanti, ale naděje tady je, vždyť na mistrovství světa v roce 1979 v Irsku skončil třetí.
Kromě mistrovství světa se koná ještě mistrovství Evropy.
V současné době existují dvě mezinárodní soutěže. Jednak jde o mistrovství světa, na které může národní organizace vyslat dva reprezentanty. Ti mohou soutěžit buď v orbě s jednostranným dvojradličným pluhem nebo s dvojradličným oboustranným otočným pluhem. Možná je i kombinace, kdy každý soutěží v jiné disciplíně. Potom se koná mistrovství Evropy, kde se soutěží pouze v orbě s dvojradličným oboustranným otočným pluhem.
Kde se budou v nejbližších letech mezinárodní klání konat?
Mistrovství světa v roce 2004 se bude konat v Irsku a zúčastní se ho dva naši nejlepší oráči v soutěžní orbě jednostranným dvojradličným pluhem. Světová společnost pro orbu se rozhodla posílit soutěž dvojradličnými otočnými pluhy a od roku 2005, kdy se koná mistrovství světa v Praze, budou reprezentovat každou zemi dva oráči, jeden bude soutěžit jednostranným dvojradličným pluhem a druhý dvojradličným oboustranným otočným pluhem. Jiná kombinace není možná. Samozřejmě se zúčastníme i mistrovství Evropy v soutěži dvojradličných otočných oboustranných pluhů, které se uskuteční v roce 2004 ve Francii, v roce 2005 ve Švédsku a v roce 2006 pravděpodobně v Rakousku.
Zmínil jste se o mistrovství světa v roce 2005 v Praze.
Česká republika dostala velkou příležitost zorganizovat mistrovství světa v roce 2005. Příprava mistrovství světa je pro každý realizační tým velice náročná, obzvlášť, pokud se koná v zemi bývalého východního bloku, na níž mnohé státy nahlížejí s určitým despektem. O to víc chceme dokázat, že jsme do Evropy vždycky patřili a že do ní patříme. České zemědělství prošlo v posledních letech neuvěřitelnými změnami a může se bez velkých obav zařadit do rovnoprávné konkurenční soutěže. Nejde však jen o počet zaměstnanců na hektar, vloženou energii, výnosy, užitkovost, ale také o kulturu. Malá zemědělská olympiáda, jak jsme pracovně mistrovství světa nazvali, by měla naše zemědělství reprezentovat, stejně jako zemědělského školství, výzkum, vývoj, ale i odborná médií. Naopak pro zemědělce to bude velká příležitost navázat neformální kontakty a získat řadu zkušeností.
Kdy a kde se mistrovství světa uskuteční?
Mistrovství světa v orbě 2005 se uskuteční v areálu České zemědělské univerzity v Praze Suchdole ve dnech 16. až 17. září. S nadsázkou se dá říci, že soutěžit se bude na konečné zastávce městské hromadné dopravy.
Jaké úkoly čekají společnost pro orbu v nejbližší době?
Úkolem společnosti pro orbu je sestavit organizační tým, který by se zhostil náročného úkolu se ctí. Ten by měl v co nejkratší době rozhodnout o tom, jakým způsobem se získají nezbytné finanční prostředky v řádu mnoha milionů korun a kdo za ně bude zodpovídat. Uvažujeme o tom, že by akci měli zastřešit dva generální sponzoři, jeden ze zemědělství a druhý mimo tento obor. Dovedu si představit, že jedním z nich by byla společnost Fuchs oil corporation (CZ), která pro soutěžní orání udělala hodně a v roce 2005 by ukončila svoje marketingové působení v zemědělství. Z oboru se pak naskýtá prostor buď pro významného českého producenta zemědělských strojů, který má zájem expandovat na zahraniční trhy, nebo pro významného dovozce zemědělské techniky, který to myslí s působením na českém trhu vážně.
