Sláma může také představovat cenný materiál, díky své nezastupitelnosti v roli podestýlky a komponentu krmné dávky. Obsahuje více než 85 procent sušiny, vysoký podíl uhlíku a téměř žádnou energii, v řádku malou hustotu (30 až 60 kilogramů na metr krychlový,) a tím i problematickou transportovatelnost z pole. Pro přepravu z pole je vhodné hustotu tohoto materiálu výrazně zvýšit, čehož se dociluje slisováním slámy do balíků.
Neděje se tak jenom u slámy obilnin, ale v různých světových regionech také například u slámy kukuřičné, slámy po sklizni rajčat, cukrové třtiny, rýže či arašídů. Lisování slámy je na světě nejvíce rozšířené v Severní Americe a v západní Evropě, následuje východní Evropa a Austrálie.
Lisování slámy do balíků má také některá specifika. Dovoluje lepší využití kapacity dopravních prostředků, zvláště při sklizni do hranolových balíků. Součástí lisování je již zcela běžně zkracování délky slámy pomocí řezacího ústrojí lisu, a tedy změna struktury materiálu. Volně ložená sláma na řádku obsahuje vždy určité množství prachu a po slisování do balíku má tento materiál tendence k re-expanzi – tedy k opětovnému roztahování.
Uznávaným specialistou na vývoj a výrobu lisů na sklizeň slámy je německá firma Krone. Svým zákazníkům nabízí široký program lisů – na kulaté balíky celkem 26 modelů a na hranolové 16 různých typů. Všechny lisy se vyznačují jednoduchou, robustní a spolehlivou konstrukcí. Samostatnou odnoží je mobilní peletovací stroj Premos 5000.
Pokud je sláma sklizena v suchém stavu a řádně slisována do balíků, pak může být skladována po dlouhou dobu. Systém skladování balíků například v seníku je oproti uložení na stozích pod širým nebem lepší, protože se obejde bez ztrát této hmoty. Je výrazně lepší i než skladování volně ložené, řezané slámy v seníku.*
Více informací v Mechanizaci zemědělství č. 8/2019.
