Pro hnojení dusíkem se využívají různé typy hnojiv. Nicméně jen málo z nich se nechá využívat pro hnojení do půdního depa. Nejlépe se hodí hnojiva, obsahující dusík v amonné formě. Díky své nízké hodnotě pH zůstává amonný dusík ve svém depu v půdě stabilní.
V prostoru uloženého hnojiva do pásu je udržováno snížené pH, a to až na hodnotu 3,5. Toto prostředí je příliš kyselé na to, aby v něm mohly vyvíjet svou aktivitu mikroorganizmy, které čerpají svou energii z oxidace amonného kationtu na dusík. Je také známé, že s přibývající hloubkou aktivita těchto mikroorganizmů klesá, a z toho důvodu není močovina vhodná pro hnojení do půdního depa.
Močovina se umí velice rychle rozpouštět v půdním roztoku, v němž se pak stane velmi mobilní. O její aplikaci do půdy lze hovořit pouze při využití k hnojení pod patu současně s výsevem. Ve svrchní vrstvě půdy se z tohoto hnojiva rychle uvolňuje amonný dusík. Protože ale v půdě nepanuje dostatečně kyselé prostředí, přechází amonný dusík rychle do nitrátové podoby. To zase s sebou nese nutnost rychlého prokořenění vrchní vrstvy půdy, aby byl takový vysoce mobilní dusík včas využitý.
Močovinu vylučuje z využití pro hnojení do půdního depa také skutečnost, že v biologicky neaktivních půdách je jen velice pomalu hydrolyzována. Následně pak dochází k jejímu vyplavení z depa.
Velmi dobrá rozpustnost v půdním roztoku také vylučuje nitrátový dusík ze skupiny hnojiv, vhodných ke hnojení do půdního depa. Jakmile se pak touto oblastí pohybuje voda, dojde k vyplavení dusíku do spodních vrstev.
Více informací v Zemědělci č. 1+2/2020.
