Míchací krmné vozy jsou nedílnou součástí technologie chovu dojnic. Vyrábí se se třemi druhy míchacího ústrojí (horizontální, vertikální, pádlové) a v taženém i samojízdném provedení. Pro krmení skotu, který nevyžaduje precizně vyváženou krmnou dávku, se využívají též provedení krmných vozů bez míchání, a někdy i rozdružovače balíků.
Výhody a nevýhody různých typů míchacích krmných vozů (MKV), byly v našem časopise již mnohokráte popisovány. A tak se pokusím shrnout to, jaké jsou současné trendy v této technice.
Zamíchat a nenarušit
Již mnoho let je trendem využití takových krmných vozů, které jen málo narušují strukturu komponentů krmné dávky (tedy pokud to není seno či sláma, které je potřeba nařezat). Krmná dávka pro dojnice je povětšinou založena na kukuřičné siláži, která je pro potřeby konzervace již dostatečně zkrácena a její další rozmělňování není žádoucí. Pokud k němu dojde, nemá kráva co přežvykovat a to se odrazí na jejím zdravotním stavu a užitkovosti.
Zdálo by se tedy, že velmi oblíbené budou vozy s pádlovým systémem míchání, které je ke krmivu nejšetrnější. Ale není tomu tak, tyto MKV jsou používány spíše okrajově, možná i proto, že je vyrábí jen málo výrobců, a pokud jsou v taženém provedení, nemají vlastní nakládání a až na výjimky si neumí poradit s nařezáním balíků sena, nebo slámy.
Takže prim zřejmě hrají vozy vertikální? Ty přece rovněž zkracují řezanku jen málo, přitom seno a slámu umí nařezat. Ani to se nedá tvrdit, přece jen i vertikální míchání má své slabiny, třeba v možnosti separace jednotlivých komponentů krmné dávky podle jejich měrné hmotnosti.
Proto je využití horizontálního míchacího systému stále časté. Oni na něm totiž výrobci také hodně zapracovali. Trendem jsou jednošneková, spíše výjimečně jsou používána i dvoušneková provedení, a míchací šneky jsou vždy osazeny protiběžnými šroubovicemi, které tlačí materiál do středu vozu, odkud volně přepadává do stran. Někdy je tento proces usměrněn krátkým šnekem, nebo pádlem. Díky tomu rozmělňování krmiva není tak intenzivní jako u starších koncepcí vozů a dosáhnout kvalitní struktury krmné dávky není problém, zejména pokud s použije přiměřené množství sena či slámy, nastaví správně protiostří a není zbytečně prodlužována doba míchání.
Dnes je tak s každým typem krmného vozu možné připravit kvalitní krmnou dávku, avšak u vozů horizontálních je snazší dosáhnout „přemíchání“ než u vozů pádlových či vertikálních. Jako obvykle je to hlavně o technologické kázni, a tak do MKV pronikají kontrolní on-line systémy, které umí na dálku obsluhu zkontrolovat. A to nejen zda naložila komponenty krmné dávky ve správném množství, ale i zda byly dostatečně a ne zbytečně promíchány.
Zda je lepší vertikální nebo horizontální či pádlové míchání se proto nedá jednoznačně tvrdit a hodně to záleží i na poměru míchaných komponentů, tedy zejména těch dlouhostébelných (zejména pokud jsou v balících), případně i komponentů kapalných, třeba v podobě melasy.*
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 10/2021.
