Firma Leading Farmers CZ a. s. je zemědělské veřejnosti známá především prodejem navigačních systémů Trimble. V posledních letech však své aktivity stále rozšiřuje a do sortimentu doplňuje nové stroje a technologie, které jsou používány v precizním zemědělství. A aby se zemědělci mohli seznámit s těmi nejnovějšími, uspořádala koncem února zajímavý seminář, na němž byla prezentována řada strojů, které ač zatím nejsou v zemědělské praxi běžně používané, mají do budoucna velký potenciál.
Nakonec není to s podivem. Cesta k preciznímu zemědělství se stále více napřimuje a v poslední době je podpořena neočekávaným zvýšením cen vstupů v podobě pesticidů a minerálních hnojiv. Kdo dokáže tyto nákladové položky uspořit a zachovat přitom výnosy i kvalitu produkce, ten bude ve výhodě.
Začíná to ve škole
Do problematiky zemědělství budoucnosti zavedla účastníky semináře úvodní přednáška Ing. Jana Lukáše, Ph.D., z VÚRV Praha, která se v obecné rovině dotkla toho, co již všichni víme, nebo alespoň předpokládáme. Trend ubývání pracovní síly v zemědělství a její náhrada technikou to jsou jasné věci. A přestože by se zdálo, že některé činnosti stroje vykonávat nemohou, výrobci nás stále překvapují. Takovým typickým příkladem zdánlivě neřešitelných situací je například automatizovaná sklizeň ovoce a to nejen třeba jablek, ale i drobných plodů jako jsou maliny, nebo automatizovaný řez ovocných dřevin a podobné činnosti, které v současnosti vyžadují velké počty sezónních pracovníků, kteří se špatně shánějí.
Přestože nasazení robotů je jistě skvělá věc, je třeba vzít v úvahu, že člověka plně nahradit nemohou, přece jen naše myšlení a chápání situací je odlišné od toho strojového, které neumí nic víc než co je v programu. A navíc, přináší s sebou nové situace, které je třeba řešit. Například konektivitu systémů, standardy a kontrolu kvality, nebo právní rámce ohledně bezpečnosti provozu, sdílení a bezpečnosti dat, jejichž objemy se stále zvyšují. A také nové pracovní pozice, které jsou velmi odborné a ovlivňují (tedy spíše snad budou ovlivňovat) i systém školství.
Ale pojďme od vizí k realitě, kterou na poli precizního zemědělství nabízí Leading Farmers.
Poradí si s rosou
Použití N-Sensoru pro variabilní aplikaci dusíkatých hnojiv, podle aktuálního stavu porostu definovaného objemem a barvou biomasy je dlouhodobě známou věcí, která však nějak masivního rozšíření nedosáhla. Na rozdíl od satelitních navigací, jejichž přínos je zřejmý a dosažené úspory jde snadno vypočítat, u variabilního hnojení je to obtížnější. Nakonec jako u hnojení vždy, protože dobré využití živin z dodaných hnojiv je vždy ovlivněno řadou okolností.
Aby byly tyto okolnosti co nejlépe zmonitorovány, doporučuje se údaje z čidel snímajících barvu a hustotu porostu doplnit dalšími informacemi. Nejčastěji jsou to data o výnosovém potenciálu, která se získají z například z výnosových map. Pak je výsledný efekt variabilního hnojení lepší a promítne se do zvýšení výnosu o 2 až 4 % (alespoň tak vycházejí dlouhodobé pokusy výrobce). To nevypadá jako mnoho, ale je třeba zohlednit další přínosy. Mezi ně je možné počítat především snížení spotřeby hnojiv a také omezené poléhání porostů. Vše samozřejmě záleží na správném nastavení, tedy jaké limity dávek aplikovaného dusíku určí agronom, jehož znalosti a provozní zkušenosti jsou v tomto ohledu rozhodující.
Zajímavé je i to jakým způsobem se k variabilnímu hnojení přistupuje. Když vezmeme jako příklad klasickou tržní plodinu typu ozimé pšenice, tak regenerační hnojení je většinou prováděno uniformně. Je to proto, že porost se ve fázi odnožování vyznačuje malou pokryvností a barva listů rostlin je po zimě málo vypovídající o tom jak na tom porosty jsou. Díky následnému intenzivnímu růstu rostlin je navíc pravděpodobné, že dusík bude adekvátně využit (při volbě vhodné dávky a normálním průběhu počasí).
Produkční dávku už je vhodné volit variabilní a to s cílem sjednocené porostu, tedy aplikací vyšší dávky na místa se světlejší barvou porostu. Při kvalitativním hnojení je variabilní aplikace výhodná rovněž, ale v obrácené logice. Tedy více se hnojí místa s vyšším výnosem, kde je i více a delších klasů s větším množstvím klásků a zrn.
K N-Sensoru je možné zmínit ještě pár postřehů. Například můžeme uvést to, že algoritmy převádějící snímky o stavu porostu na aplikovanou dávku hnojiva pracují často nejen na úrovni různých druhů plodin, ale i odrůd, neb i ty mají různé vlastnosti a také i odlišnou barvu během vegetace.
Další zajímavostí je to, že krom minimální a maximální dávky lze nastavit i místa kde se nebude dávkovat nic, neb jde o místa nevýkonná a hnojení na nich efekt nepřináší. Zajímavé je i to, že senzory umístěné na střeše traktoru snímají pouze dva pruhy porostu vedle traktoru o šířce 4,5 m, nepracují tedy plošně, přesto je to postačující, neb většinou stejně není možné měnit dávku individuálně v rámci pracovního záběru. Za zmínku stojí i to, že N-Senzor může pracovat i tehdy pokud se nehnojí a sbírat data o stavu porostu, může být využit i při variabilní aplikaci herbicidů, například při likvidaci výdrolu.
N-Sensor byl vyráběn ve dvou základních verzích. Jednak s označením WIN, která je levnější, má však omezení v tom, že pracuje s denním světlem. Dražší verze měla název ALS a díky aktivnímu stroboskopickému osvětlení s frekvencí 10 Hz jí nevadila, práce v noci a prašném prostředí.
Pro letošní rok přichází Yara s inovovaným N-Sensorem nesoucím označení ALS 2. Vyznačuje se lepším softwarem, jenž mimo jiné umí eliminovat vliv rosy, která jinak odrazivost a absorpci pro NIR záření ovlivňuje.
Snímače jsou umístěné klasicky, na liště na střeše traktoru, ale mohou být zakoupeny a provozovány i samostatně, tedy bez nutnosti kupovat si lištu, která slouží jako jejich držák. Kdo si vyrobí jednoduchou rampu do předního závěsu, může je mít i před traktorem, nebo na jiném místě.*
Celý článek najdete v Zemědělci 13/2022.
