V roce 1991 dovezla tehdejší společnost Praneda do České republiky první oboustranné pluhy Kverneland, konkrétně šestiradličné modely PB. Jeden z nich ještě pracuje na Zemědělské farmě Jindřicha Kašpara, s. r. o., z Ostašova u Uhlířských Janovic, kam ho zavál osud před pěti lety. A nutno dodat, že k plné spokojenosti současných uživatelů. Shodou okolností se k rodině Kašparových dostal i tisící pluh Kverneland prodaný v České republice. Na jednom dvoře tak vedle sebe stojí dva stroje z jedné továrny, které od sebe dělí dlouhých osmnáct let.
Pluhy Kverneland přišly do České republiky, v porovnání s jinými zahraničními značkami pluhů, téměř jako poslední. Nejdříve je dovážela již zmíněná Praneda, potom společnosti Motokov, Fall a v roce 1996 se stala jejich výhradním dovozcem společnost A.M.T., která byla v roce 2000 přejmenována na dnešní Kverneland Group Czech, s. r. o. Podle evidence z norského výrobního závodu v Kleppu se jich v České republice prodalo za 18 let už více než tisíc.
Jako stavebnice lego
Když český farmář slyší slovo Kverneland, vybaví se mu především pluhy, přestože existují i další kvalitní stroje na zpracování půdy stejné značky. Reputace pluhů Kverneland je záviděníhodná. Své o tom ví nejen čeští či evropští farmáři, ale i zemědělci v mnoha dalších zemích, u nichž každý rok nalezne uplatnění přes pět tisíc nových pluhů uvedené značky. „V norském Kleppu se vyrábí široký sortiment nesených a polonesených pluhů Kverneland od dvou do čtrnácti radlic, jištěných pružinou či střižným kolíkem, s pevným záběrem, krokovou změnou záběru, nebo hydraulickým variem,“ seznamuje nás Antonín Krátký, produktový manažer berounské společnosti Kverneland Group Czech. „A pro každého se najde ten správný model. Kverneland se pružně přizpůsobuje měnícím se podmínkám v zemědělství a dnes už nabízí pluhy, které se s ohledem na ekonomiku výroby dokážou vyrovnat technologiím bez pluhu. Například přišel s novou odhrnovací deskou, která je i na jubilejním pluhu, s níž se v porovnání s původními odhrnovačkami uspoří dva až tři litry nafty na hektar, přitom velice dobře obrací a drobí skývu. Kromě neobvykle širokého sortimentu oceňují uživatelé u pluhů Kverneland i to, že všechny díly jsou šroubované, žádné svařování na rámu pluhu, a proto se nechají po opotřebení jednoduše vyměnit. Naše pluhy jsou jako stavebnice lego, při výměně jedné části pluhu se nezhoršuje žádná jeho jiná část.“
„V České republice má orba svoje opodstatnění, a proto zde také poslední čtyři roky stoupá počet prodaných pluhů,“ dodává A. Krátký. „Zájem je především o nesené čtyřradličné až šestiradličné modely a polonesené pluhy s pěti až dvanácti radlicemi. Velice populární jsou půdní pěchy packomat. Jak stoupá výkon klasických traktorů nad tři sta koní, roste také zájem o velké nápravové pluhy PW s až čtrnácti radlicemi. Pluhy s velkým počtem radlic jsou dnes vlajkovou lodí značky Kverneland nejen v České republice, ale v celé Evropě.“
Čtyři pluhy na jedné farmě
Jindřich Kašpar, jeho otec Jindřich Kašpar st. a syn Jiří obdělávají společně asi 2000 ha orné půdy v okolí Uhlířských Janovic a Čestína. Specializují se na produkci řepky, pšenice, sladovnického ječmene, nahého ovsa, máku a semen trav. „Veškerou výměru ořeme,“ říká Jindřich Kašpar. „Zkoušeli jsme sice minimalizační technologie, ale tento způsob obdělávání bychom mohli využít jen na malé části výměry, a tak jsme od nich upustili. Když jsme totiž porovnávali obě technologie na jednom poli, rozdíl ve výnosu u pšenice byl 0,7 tuny v neprospěch minimalizace. Což je při stejných nákladech dost podstatný rozdíl.“
K orbě veškeré výměry využívali Kašparovi tři pluhy, jak jinak než značky Kverneland. „První, šestiradličný model PB 100 jsme si pořídili asi tak před pěti lety, šlo již o starší polonesený pluh z krachujícího zemědělského podniku,“ pokračuje J. Kašpar. „Pak jsme zde dva roky testovali desetiradličný pluh PW s nápravou a půdními pěchy, neboť jsme k němu měli silný traktor. Ten se zde osvědčil, a proto u nás po zkouškách zůstal. Na základě dobrých zkušeností s oběma pluhy Kverneland jsme si pak pořídili ještě starší polonesený sedmiradličný model PB 100. Všechny tři pluhy sice stihly zorat celou výměru, ale někdy se zbytečně natahoval čas, doorávání na jaře se protahovalo do pozdních termínů, a to nebylo dobře. Proto jsme se rozhodli pořídit si ještě jeden pluh Kverneland. Jde o pětiradličný nesený model, který jsme slavnostně převzali na letošní Dnu Kvernelandu v Bečvárech. Využívat ho budeme především k orbě malých pozemků a cípů kolem silnic a cest, neboť větší polonesené modely se na malých a členitých pozemcích špatně točily. Agregovat ho budeme s traktorem Case IH CVX o výkonu 155 koní.“
Jubilejní pluh EM 100
Tisící pluh Kverneland prodaný v České republice vyšel na oboustranný nesený model EM 100 s pěti radlicemi, každá se záběrem 45 centimetrů. Jde o nejprodávanější nesený model značky Kverneland u nás. Radlice vzdálené 100 cm jsou vybaveny odhrnovacími deskami č. 28, které se uplatnily na velkých modelech a dnes jsou základní variantou pro Českou republiku. Jsou konstruovány tak, aby široké kolo traktoru až do šířky zadní pneumatiky 710 mm mohlo jezdit v brázdě. Pluh má přípravu k agregaci s neseným otočným půdním pěchem packomat, který se může kdykoli přiobjednat.
„Nesený oboustranný pluh EM byl postaven na základě komponentů používaných u ostatních modelů Kverneland,“ vysvětluje Antonín Krátký. „Jeho konstrukce je velice jednoduchá, stejně jako ovládání a používání. Byl vyvíjen pro farmáře, kteří potřebují robustní oboustranný pluh s pevným záběrem a nevyžadují možnost jeho nastavení. Pro maximální pevnost, životnost a přizpůsobivost je vybaven jednodílným rámem 150 x 150 mm indukčně kaleným a tepelně zpracovaným a závěsnou hlavou 200 vhodnou pro traktory o výkonu do 200 koní. Poslední jeho charakteristickou vlastností je osvědčené jištění listovou pružinou auto-reset, která zaručuje bezproblémovou orbu i v kamenitých podmínkách.“
Čtyřicet dva hektarů za den
„Čtyři kvalitní pluhy Kverneland s celkovým počtem dvacet osm radlic jsou již dostatečnou zárukou požadované produktivity i dodržení všech agrotechnických lhůt,“ je přesvědčen Jindřich Kašpar. „Obzvlášť, když výkony velkého modelu PW s traktorem John Deere 8520 (350 koní – poznámka redakce) se pohybují kolem 28 hektarů za den. Při testech dokonce zoral rekordních 42 hektarů za den do hloubky 22 centimetrů při spotřebě 13 až 14 litrů nafty na hektar.“
„Celkem mají naše pluhy zoráno více než dvacet pět tisíc hektarů, nejvíce z nich nejstarší šestiradličný model PB, sám zoral minimálně dvanáct tisíc hektarů,“ říká závěrem Jindřich Kašpar. „Sedmiradličný pluh má za sebou minimálně sedm až osm tisíc hektarů a nový desetiradličný model u nás zoral během každé ze čtyř sezón 1400 hektarů. Musím dodat, že starší pluhy budou ještě u nás nějakou sezónu pracovat, neboť jejich základní rám je stále funkční. A to i přesto, že hospodaříme v těžkých podmínkách a abrazivní opotřebení pracovních částí je veliké. Každý druhý až třetí den se měníme dláta, vychází přibližně dvě až tři na jedno ostří a jednou za sezónu měníme odhrnovací desky. Jen pro zajímavost, u původních pluhů jsme spotřebovali na každých pět hektarů jedno želízko. A že se u nás setkaly po osmnácti letech jeden z prvních pluhů Kverneland a jubilejní tisící pluh prodaný v České republice? To je určitě osud, já na náhody nevěřím.“
Klíčové informace
-Jubilejní tisící pluh Kverneland prodaný v České republice pracuje na farmě Jindřicha Kašpara, s. r. o., z Ostašova u Uhlířských Janovic.
-K orbě 2000 ha využívají další tři pluhy Kverneland, a to šestiradličný a sedmiradličný model PB 100 a desetiradličný pluh PW s nápravou a půdními pěchy.
-Desetiradličný Pluh PW zoral při testech na farmě rekordních 42 hektarů za den do hloubky 22 centimetrů při spotřebě 13 až 14 litrů nafty na hektar.
