Lisování sena a slámy považujeme za vysoce efektivní způsob sklizně plodin s vysokým obsahem sušiny. Široké spektrum lisovací techniky zastupují svinovací lisy na straně jedné a lisy na hranolové balíky na straně druhé. Obecně platí, že se vyrábí jak modely pro menší hospodářství, tak pro velké zemědělské podniky a poskytovatele služeb.
Pro uživatele, kteří lisují řádově stovky balíků jsou vhodné především svinovací lisy s pevnou lisovací komorou, tvořenou obvykle laťovým dopravníkem. Některé menší modely pracují s komorou sestavenou z ocelových profilovaných válců. Pro lisování řádově tisíců a desetitisíců balíků slouží převážně svinovací lisy s variabilní lisovací komorou, tvořenou pásovými dopravníky, anebo dopravníky laťovými.
Široká je nabídka klasických lisů na hranolové balíky, zpravila s jedním lisovacím kanálem. Někteří výrobci přichází na trh s modely se dvěma lisovacími kanály. Samostatnou kapitolu představují lisy na tzv. obří hranolové balíky, které se nabízí v různých výkonových řadách a rovněž se liší maximálním lisovacím tlakem.
Sběrač základem úspěchu
Jak svinovací lisy, tak modely určené pro lisování hranolových balíků, se vyznačují různými sběrači. Jedná se o neřízené sběrače a sběrače s kulisovými drahami. Nabídku doplňují sběrače s kulisovými drahami, které navíc umožňují nastavovat geometrii, tedy dráhu pohybu sběracích prstů. Neřízený sběrač se nabízí jak v případě svinovacích lisů, tak lisů pro lisování hranolových balíků. Někteří výrobci nabízí pro svinovací lisy neřízené sběrače, zatímco pro lisy na hranolové balíky sběrače s kulisovými drahami. Důvodem je využití těchto lisů při sklizni za mnohdy extrémních podmínek, což představuje třeba lisování cukrové třtiny a dalších materiálů méně poddajné povahy.
Neřízený sběrač vyniká pevnou hřídelí a pevnými držáky pro montáž sběracích prstů. Na obou stranách sběracího rotoru (válce), jsou pevně uložené disky, které představují unášeče pro výše uvedené držáky prstů. Obecně platí, že neřízené sběrače jsou zpravidla osazeny pěti nebo šesti řadami prstů. Funkci kulisy nahrazují speciálně tvarované plechy sběrače, které usměrňují tok materiálu. Dále se neřízené sběrače liší uspořádáním sběracích prstů, přičemž kromě klasického uspořádání se dodávají především se spirálově uloženými prsty. Bez ohledu na typ lisu jsou stále oblíbené sběrače s kulisovými drahami, které určují pohyb unášečů sběracích prstů.
Cyklus pohybu prstů umožňuje sběr hmoty z řádku, její nadzvednutí a dopravu do prostoru vkládání. Sběrače doplňují plechy sloužící pro usměrňování toku materiálu. Hlavním faktorem z hlediska podávání materiálu jsou právě sběrací prsty s řízeným pohybem. Někteří výrobci doplňují kulisové uspořádání systémem pro nastavování dráhy pohybu sběracích prstů, a to s ohledem na sklizňové podmínky. Změna probíhá mechanicky a obsluha nastavuje pohyb prstů manuálně, s ohledem na množství hmoty a strukturu řádků.
Sběrací ústrojí používá různé příslušenství. Jedná se především o kopírovací a vodicí kola sběrače. Výkonná technika zahrnuje kola obutá do pneumatik odpovídajícího rozměru, přičemž rozeznáváme kola pevná a otočná. Jejich provedení závisí na výkonové řadě lisů a nabídce jednotlivých výrobců. S ohledem na přepravní šířku, pokud to konstrukce sběrače vyžaduje, se nabízí odnímatelná kola sběrače nebo kola sklopná. Vybrané modely se dodávají např. s koly pevnými, otočnými anebo koly otočnými a zároveň sklopnými.
Lisy určené pro vyšší výkonnost používají přítlačný válec, jehož šířka koresponduje se šířkou sbírání. Někteří výrobci nabízí válce, které pokrývají pouze šířku sklízeného řádku. Většina modelů nabízí jediný přítlačný válce, někteří výrobci vsází na dvojici válců.
Pro rovnoměrné vkládání
Sběrače většiny lisů se vyznačují bočními šnekovými dopravníky, které usměrňují tok materiálu do středu sběrače a vytváří homogenní vrstvu určenou pro vkládaní do prostorou lisovací komory, respektive lisovacího kanálu. V případě některých lisů na hranolové balíky se setkáme na každé straně sběrače s párem šneků uložených na sebou. Někteří výrobci pracují s tzv. integrálním vkládacím rotorem, jehož součástí jsou boční šnekové nástavce, které plní stejnou úlohu. Platí, že jak lisovací komora, tak kanál jsou výrazně užší než samotný sběrač. Za ideální považujeme, když šířka řádku zabírá téměř celou šířku sběrače a do lisovacího prostoru proudí homogenní vrstva materiálu.
V praxi přizpůsobujeme styl jízdy právě nerovnoměrné šířce a tvaru řádku, abychom zajistili homogenní plnění lisovací komory, respektive kanálu. Závěrem dodejme, že šířka sběrače u svinovacích lisů profesionální třídy dosahuje řádově 1800 – 2300 mm, v případě lisů na obří hranolové balíky je to 2200–2400 mm.
Se sběračem souvisí vkládací ústrojí, které u svinovacích lisů vyšších tříd a výkonnosti představuje spirálový vkládací rotor. Geometrie a uspořádání vkládacích segmentů závisí na skutečnosti, zda není, či je lis vybaven řezáním. V prvním případě se jedná o jednodušší provedení, zatímco v případě řezacího ústrojí koresponduje tvar rotoru s počtem nožů. Zpravidla jsou svinovací lisy osazeny 13–26 noži, vybrané modely nabízí až 32 nožů. Trendem v konstrukci je hydraulicky sklopné dno pro případ zahlcení, některé modely vsázejí na reverzaci vkládacího rotoru.
V případě lisů na velké hranolové balíky, modely s řezacím ústrojím používají spirálový vkládací rotor, který zpracovává materiál v součinnosti s 15–26 noži a to s ohledem na šířku lisovacího kanálu. Některé modely nabízí až 29 nožů. Obdobně jako v případě lisů svinovacích můžeme nastavovat do záběru různý počet nožů. Nabízí se rovněž lisy pro dosahování extrémně krátké řezanky, které zpravidla disponují 49–51 noži. V takových případech lze zařadit do záběru obvykle 5, 12, 25, 26 a 51 nožů. Při plném obsazení řezacího kanálu pak pracujeme zpravidla s teoretickou délkou řezanky 20–25 mm. Klasické modely nabízí minimální teoretickou délku řádově 40–45 mm.
Celý článek Filipa Javorka najdete v Mechanizaci zemědělství 4/2025.*