Začátkem září loňského roku uspořádala firma Prograin Zia v Přítokách u Kutné Hory polní den, zaměřený především na demonstrační přehlídku odrůd sóji. Na závěr si pořadatelé připravili také aktivní ukázku adaptérů vhodných ke sklizni této plodiny. A protože sklizňové adaptéry je možné předvádět pouze v připojení se sklízecí mlátičkou, tak se zároveň jednalo o velmi atraktivní přehlídku nejmodernější sklizňové techniky, jíž se zúčastnila trojice firem.
V posledních letech se stále více prosazují tzv. pásové žací adaptéry, které transportují posečenou hmotu do šikmé komory pásovými dopravníky nahrazujícími průběžný šnek. I tyto adaptéry lze dovybavit přídavným šnekem, používá se však jen pro usměrnění toku při sklizni hustých porostů, především řepky.
Dostupná jsou provedení s pevnou nebo flexibilní prstovou žací lištou. A právě druhá varianta se v posledních letech stává v našich podmínkách stále populárnější. Díky tomu, že má měnitelný mód flexibility kosy z pružného na pevný, můžeme ji označit jako univerzální.
Vedle plodin s nízko nasazenými zrny, jakými jsou například sója nebo hrách, může sklízet i všechny běžné porosty obilnin i řepky. Ve flexibilním režimu se žací lišta doslova plazí po zemi, a odvádí tak velmi kvalitní práci v polehlých porostech.
Claas Convio Flex
Jako první vyrazil do porostu sóji adaptér Convio Flex 1080 v záběru 10,8 metru. Jedná se o novinku ve výrobním programu firmy Claas, která se našim zemědělcům představila poprvé na polním dnu společnosti Agrall v roce 2019. Adaptér nemá pevný rám prstové žací lišty, ale její jednotlivé segmenty jsou jištěny hydraulickými válci s možností změny přítlaku. Řidič má k dispozici čtveřici různých režimů sečení, včetně inteligentních prvků nastavujících adaptér k optimálnímu výkonu. Jedná se například o automatické nastavení rychlosti pásů s ohledem na pojezdovou rychlost mlátičky, regulaci síly přiháněče nebo nejnižší výšky sečení. Adaptéry jsou vyráběny v pracovních šířkách od 7,7 do 13,8 metru.
Convio Flex 1080 byl předveden se sklízecí mlátičkou Lexion 8700 na pásovém podvozku TerraTrac. Jedná se o zástupce nejnovější generace mlátiček Claas, uvedené na trh v roce 2020. Mají zásadně přepracovaný odlučovací mechanismus se zvětšeným mláticím a odmítacím bubnem, což přispívá ke zvýšené produktivitě celého hybridního systému. Samozřejmě, že narostly kapacity zásobníků zrna, výsypných dopravníků, motorů a vylepšením prošly také kabiny. K dispozici jsou i různé asistenční prvky optimalizující nastavení stroje k efektivnímu výkonu.
Flex Draper
Jako druhý v pořadí se předvedl adaptér FD735 v záběru 10,7 metru od firmy John Deere. Flex Drapery se vyrábějí již od roku 2012, ale evropským a tedy i našim farmářům jsou k dispozici teprve od roku 2019. I za toto poměrně krátké období se velmi dobře prosadily, protože v loňské sklizni jich na našich polích pracovalo už rovných deset.
Také tento adaptér má prstovou žací lištu jištěnou hydraulickými válci s měnitelným přítlakem a úhlem náklonu, čímž se snadno přizpůsobí aktuálním podmínkám sklizně. V maximálním rozvolnění může průhyb kosy činit až 19 cm. Pro nadcházející sezóny jsou k dispozici již nové generace pásových adaptérů řad RDF s dvourychlostním pohonem vkládacího bubnu nebo novými prsty přihaněce. Dostupné jsou v záběrech 9,15 až 13,7 metru.
Adaptér se představil s mlátičkou S780i na pásovém podvozku. Jedná se o oblíbený model nacházející se ve středu sortimentu série S, která obsahuje axiální mlátičky s propracovanou konstrukcí podélně uloženého rotoru. Vyrábějí se v německém Zweibrückenu s velmi výraznou českou stopou, jedním z předních subdodavatelů je totiž tuzemský Agrostroj Pelhřimov. Ten dodává přímo na montážní linku některé klíčové strojní celky, jedná se hlavně o šikmé dopravníky, axiální rotory nebo drtiče. Série S700 přišly na trh v roce 2018 jako první automatizované mlátičky, jejichž cílem je především řidiči pomáhat. Za tím účelem jsou vybaveny inteligentními prvky ulehčujícími ovládání mlátičky, například managementem ICA2 regulujícím nastavení stroje v závislosti na měnících se podmínkách sklizně.*
Celý článek Davida Jandy najdete v Mechanizaci zemědělství 4/2021.
