Současnost je charakteristická stoupající úrovni produkce potravin ve světě, která drží krok s růstem jejich spotřeby. Pro trh v Západní Evropě představuje nebezpečí výrazné zvýšení produkce základních komodit u farmářů v Jižní Americe, především v Brazílii a Argentině, kde se zvětšují pěstební plochy na úkor porostů deštného pralesa. Zemědělská produkce kromě toho narůstá i v jihovýchodní Asii.
Proto musí být zemědělské podniky v Evropě i v Čechách efektivnější. Například pomocí efektivní variabilní anebo ohniskové aplikace vstupů omezovat ztráty živin z půdy, omezovat používání herbicidů a zaměřit se na změnu agrotechniky, spočívající ve využívání nových typů půdozpracujících strojů pro rychlé ultramělké zpracování půdy těsně po sklizni, v průběhu vegetace pak identifikace plevelů prostřednictvím senzorů na různých nosičích či kamer na dronech s rozeznáváním obrazu a přenosu aplikačních map do postřikovače pro ohniskovou aplikaci, a samozřejmě i na omezení úletu postřikové kapaliny. Pokročilá logistika a elektronické systémy pro řízení chodu řetězců a vedení farem umožní zpřesnit načasování polních operací. Jinou organizaci práce umožní také nástup autonomních strojů.
Průvodním jevem těchto systémů bude i možnost snížení nákladů na polní operace, i když tomu bude předcházet nutnost dalších investic i změna zažitého myšlení pracovníků na zemědělském podniku. Nicméně snížení nákladů na výrobu bude pro zachování konkurenceschopnosti důležitým předpokladem.
