Rozmetadla Bogballe jsou známá svojí přesností aplikace a za léta, co o nich píšeme, již asi každý slyšel o čtyřnásobném překryvu, nebo nízkém variačním koeficientu. Většina ze zemědělské veřejnosti asi ví též o tom, že pro techniku Bogballe není problém hraniční hnojení, nebo omezování šířky záběru při dojíždění na souvrať, kde může probíhat i automatické vypínání a zapínání rozoru, a to se správným předstihem, nebo zpožděním.
A asi každý ví, že pro Bogballe není problémem variabilní hnojení. To však v praxi zatím nedoznalo většího rozšíření. Důvodem je to, že problematika výživy a variability půdního prostředí není snadná věc, která by se dala uchopit tak jednoduše jako třeba to, že je vhodné na souvrati co nejpřesněji vypnout a zapnout rozmetání, aby nedošlo k přehnojení.
Variabilním hnojením se již od devadesátých let zabývá firma MJM Agro. A dvacet let zkušeností jí umožnilo najít jak slepé uličky, tak přiměřeně funkční řešení. Přiměřeně funkčním řešením se rozumí takový systém, který pracuje se vstupními údaji, jež nejsou pro pořízení příliš náročné a přitom mají dobrou vypovídací hodnotu. Takový systém MJM Agro nabízí a nazývá se Prefarm. A spojení techniky, která umí precizní a také variabilní aplikaci, se systémem, který umí vytvářet aplikační mapy je více než logickým krokem. A proto jsme mohli vidět obě firmy (Honoris, prodávající rozmetadla Bogballe a MJM Agro zabývající se tvorbou aplikačních map) v Nabočanech na jednom stánku.
V MJM používají pro systém Prefarm několik základních vstupních údajů. Tím prvním jsou rozbory půdy na přístupné živiny (P, K, Ca, Mg a pH), klasika v podobě agrotechnického zkoušení půd, která je známá a léty ověřená. Základem je jeden vzorek z 3 ha tvořený z 30 vpichů (zaměřených dle GPS), ale podle přání zákazníka je možné pořídit vyšší počet vzorků pro zvýšení přesnosti, nebo si rozbor doplnit o další makro- či mikroprvky, nebo obsah organických látek.
Dalším vstupním údajem jsou výnosové mapy ze sklízecích mlátiček, což je dnes dobře dostupný údaj, protože velké množství kombajnů je vybaveno výnosoměry. A třetím důležitým vstupem jsou data z družic Sentinel, která zobrazují stav porostu, tedy především různé vegetační indexy, z nichž se dá usuzovat například na potřebu přihnojení dusíkem, nebo na výnosový potenciál stanoviště.
Na podkladě výše uvedených údajů jsou pak softwarově zpracovány aplikační mapy pro hnojení různými druhy hnojiv. Při jejich tvorbě jsou samozřejmě využita základní agronomická data o druhu pěstované plodiny, typu předplodiny, hnojení v minulých letech atd.
Podle poskytovatele systému Prefarm by měly aplikační mapy přispět k vyšší efektivitě v hnojení s rychlou návratností investice a to již v prvním roce. Základní cena za službu se vzorkováním půd v tříletém cyklu, vyhodnocením satelitních snímků a zpracováním výnosových map činí totiž jen necelých 200 Kč na hektar a rok.*