Technologie pěstování kukuřice zaznamenává v posledních letech dynamický rozvoj. Je to přirozené, protože pro podniky, které mají rozvinutou živočišnou výrobu, nebo provozují bioplynové stanice, je kvalitní krmná dávka v podobě silážní kukuřice klíčovým prvkem. Proto se zvyšuje a zkvalitňuje nabídka výkonných a speciálně šlechtěných hybridů pro oba způsoby sklizně (zrno, siláž) a danou půdně klimatickou oblast. Technologie pěstování se také vyvíjí.
Novou technologii pěstování představuje úzkořádkové setí (37,5 cm), které je v ČR známé a uživatelům přináší mnoho výhod. Vedle prověřeného protierozního efektu na MEO pozemcích (doporučeno v DZES) je to i možnost setí na konečnou vzdálenost nejen kukuřice, ale i ozimé řepky.
Na Moravě založilo loni několik firem dodávajících osivo kukuřice zajímavé pokusy. Jejich cílem bylo ověření výnosů zrnových a silážních hybridů z pohledu výsevku jedinců na hektar, při použití rozteče řádků 75 a 37,5 cm (obr. 1).
Hlavním cílem pokusů bylo ověření vyššího výnosového potenciálu úzkořádkově založených porostů kukuřice ve vztahu ke klasické rozteči řádků. Vědecky a množstvím experimentů je dokázáno, že plodiny,jako je cukrová řepa, kukuřice, sója, ozimá řepka a další, mají nejvyšší potenciál výnosu při rozteči řádků na úrovni 35 cm. Ovšem výzkum je jedna věc a praxe může být jiná. Proto se na tuto problematiku zaměřily tři společnosti formou polních pokusů.*
Výsledky pokusů prokázaly pozitivní vliv setí do užších řádků a najdete je v Mechanizaci zemědělství 2/2021.
