Provozovat úspěšně ekologické zemědělství není snadná záležitost. Absence pesticidů a minerálních hnojiv je významným handicapem a nejde jen o nižší výnosy. Větším problémem je to, jak ustát tlak chorob, škůdců a zejména plevelů. Proto ti, kteří se ekologickému zemědělství věnují, musí umět škodlivé činitele regulovat.
Jednu malou biofarmu jsem měl možnost nedávno navštívit a nachází se v Kozojedech nedaleko od Českého Šternberka u Ratají nad Sázavou. Byla založena v roce 2012 na podkladě původní zemědělské usedlosti, která v té době nebyla v dobrém stavu. Dnes je tomu přesně naopak a Ekofarma Kozojedy je pěkným zemědělským podnikem, kde se krom obhospodařování 60 ha zemědělské půdy věnují i chovu 20 krav plemene aberdeen angus a výkrmu telat do zástavové hmotnosti, v níž jsou prodávána. A na farmě najdeme i další chovy, byť spíše doplňkového charakteru. Jde například o výkrm brojlerů a krůt, chov přeštických prasat, ovcí, nosnic a koní. Uvedená pestrost chovaných zvířat má opodstatnění v tom, že na farmě je poměrně velká ubytovací kapacita pro agroturistiku, a ti co se tam přijedou podíva,t chtějí vidět co nejvíce zvířat.
S ohledem na strukturu živočišné výroby je volena i skladba plodin na orné půdě. Původně na ní byly pěstovány i pícniny pro zajištění dostatku krmiv, ale v letošním roce tomu bude jinak. Od ledna tohoto roku má ekofarmu na starosti Jiří Dubec a ten má v plánu trochu jiný přístup. Jeho základem je zvýšení produkce pícnin z luk a pastvin, což uvolní prostor pro větší pěstební plochy tržních bio plodin na orné půdě. Ta byla dosud vyhrazena výlučně pro pěstování jetelotrav, pšenice, ječmene a ovsa jakožto krmiv pro hospodářská zvířata. A to by se mělo změnit.
Jak zvýšit produkční schopnosti trvalých travních porostů? Jednou z efektivních metod je přísev trav a jetelovin. Z ekonomického hlediska to není nijak náročná záležitost, přičemž pokud se výsev dobře provede, jsou efekty obnovy travního drnu významné. Vhodným přísevem travního porostu (louky a pastviny) se současnou úpravou pH může vystoupat jeho produkční potenciál téměř na úroveň orné půdy.
K tomu, aby se přísev povedl, je však nutné splnit několik podmínek. Tou první je výběr vhodného osiva (nejčastěji se kombinuje osivo trav s osivem jetelovin). Druhou podmínkou je vhodný termín (obvykle jarní, kdy se využije zimní vláhy, ale jako vhodný se uvádí i podzimní termín setí) a třetí podmínkou je vhodný secí stroj.
Secí stroj, který je vhodný pro přísev osiva do travního drnu, vyrábí firma P & L a má označení Ripper 300. Disponuje pracovním záběrem 3 m a je vyráběn ve standardní verzi s 22 řádky, nebo ve verzi HD upravené na 19 řádků. Jedná se o stroj jednoduchý, avšak do jisté míry též unikátní a to v tom, že si umí poradit s travním drnem a zároveň má dvě výsevní ústrojí, což dovoluje setí dvou různých plodin.
Základem secího stroje je sekce koltrů, které zpracovávají půdu v úzkých páscích, jsou schopné narušit travní drn a vytvořit v něm mělkou drážku, do níž se následně uloží osivo. Koltry včetně ložisek jsou nakupovány přímo z USA od firmy Great Plains. V P & L zkoušeli i jiné výrobce, ale kvalita nebyla dostatečná a především v kamenitých pozemcích měly zvlněné kotouče nízkou životnost.
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 5/2024.*
