Zemědělství, podobně jako další odvětví ekonomiky, bude stále více závislé na moderních technologiích a informacích. Vše začalo již před lety precizním zemědělstvím a dnes pokračuje nástupem technologií „smart“, založených na sběru, zpracování a interpretací velkého objemu dat.
V dnešní době je zvyšování efektivnosti zemědělské výroby z velké části zapříčiněno využíváním nejmodernějších digitálních technologií. Jak uvádí Wolfert (2017), Smart Farming vychází ze zavádění informačních a komunikačních technologií a lze očekávat, že internet věcí a cloudové výpočty podpoří tento vývoj a zajistí uplatnění pro robotiku a umělou inteligenci v zemědělství.
Aplikace podporované Internetem věcí (IoT) přináší hmatatelnou realitu naší nadcházející budoucnosti (Grieco a kol. 2014). S ohledem na předpoklad rostoucí populace si společnost uvědomuje roli, kterou v nadcházejících letech budou hrát digitální technologie a to, že je třeba se jim přizpůsobit (Shankar a kol. 2016).
Dosažení tohoto cíle pouze s využitím tradičních metod zemědělství a chovu hospodářských zvířat se ukazuje jako obtížné. Jedním z důvodů jsou omezené možnosti rozšiřování pěstebních ploch z hlediska životního prostředí (Schönfeld a kol. 2018). Pokud je produktivita jakéhokoliv podniku omezena nejslabší složkou rámce, nemožnost ukládání a práce s daty tuto slabinu představuje. Podpora rozhodování je rovněž předpokladem pro racionální využití hnojiv a efektivní a šetrné hospodaření v krajině. Moderní strojové vybavení je na tyto úkony připravené.
Přesná aplikace tekutých statkových hnojiv
Kvalitativní analýza především sklízených komodit je v zemědělství již dobře známá, především ve spojení se sklízecími řezačkami a infračervenou spektroskopií, kdy je tato technologie hojně využívaná k určení sušiny nebo krmivářských vlastností u senáže či siláže. Avšak obdobný princip měření je možné využít i při aplikaci kejdy nebo digestátu, hnojiv, která představují výrazný zdroj živin pro rostliny. Ta mohou částečně nahradit, nebo doplnit používaná minerální hnojiva.
Senzorové vybavení aplikační techniky umožní sledování spektrálních charakteristik dopravovaného materiálu a určit tak obsahy živin, konkrétně celkový dusík N, amonný dusík NH4, fosfor a draslík ve formách P2O5 a K2O. Tuto analýzu lze provést buď při plnění cisterny zprůměrováním obsahu živin nasátého materiálu, a poté udržovat konstantní dávku živin na celém objemu cisterny, nebo využít možnosti měření na výpusti. Toto řešení umožňuje okamžitě reagovat na změnu obsahu živin změnou průtoku či pojezdové rychlosti a naměřené hodnoty zaznamenávat pomocí tzv. dokumentace do aplikační mapy (např. řešení John Deere HarvestLab3000 ManureSensing).
Obsluha soupravy si může zvolit, zda bude aplikovat klasicky, na základě objemové dávky společně se záznamem dávky jednotlivých živin (Ncelk., NH4, P2O5 nebo K2O), nebo využije možnosti přesné aplikace podle obsahu živin z aktuálně naměřených hodnot. Vychází se ze skutečnosti, že aplikovaný materiál není vždy homogenní. Změna dávky je následně dána automatickou změnou pracovní rychlosti soupravy. Výhodou tohoto systému je i možnost nastavení druhého omezujícího faktoru, který při aplikaci nechceme překročit. Tím může být obsah dalších živin, případně maximální aplikovaná dávka.
Celý článek doc. Milana Kroulíka a Ing. Jaroslava Pinkase obsahující stanovení obsahu draslíku v půdě gamaspektrometrem a jeho variabilní aplikaci změnou dávky kapalného statkového hnojiva najdete v Mechanizaci zemědělství 8/2021.*
