Biomasa pro teplárny začíná být nedostatkovým zbožím, rychleji vznikají kapacity na její spalování, než stačí pokrýt dosavadní zdroje. Spálit lze sice cokoliv, ale problém je ve zpracování na potřebnou frakci, která je vhodná pro odběratele. Přitom energetický sektor je stabilní, odebírá dohodnutý objem a také za něj platí, ceny pravidelně stoupají, v horším případě stagnují. A ještě jeden argument hovoří o perspektivě tohoto odvětví: energetická lobby je výrazně silnější než zemědělská.
Stále častěji se ozývá, že alternativou potravinářské produkce zemědělců je výroba biomasy. „Samotný zemědělec, který vypěstuje biomasu pro teplárny na úrovni desítek nebo stovek tun, je s tímto množstvím na trhu zcela ztracený,“ řekl týdeníku Zemědělec Ing. Jiří Plíva, předseda představenstva 1. písecké lesní a dřevařské, a. s., se sídlem v Brlohu nedaleko Písku. „Aby se teplárny začaly vůbec s producentem biomasy bavit, musí jim nabídnout desítky tisíc tun biomasy za rok i více, což naše společnost už umí. Pokud bychom se v produkci biomasy spojili se zemědělci, byli bychom společně pro teplárny ještě významnějším partnerem. Tuto spolupráci farmářům nabízíme, jejich produkci včetně naší dokážeme i lépe finančně zhodnotit.“
Dva tisíce kamionů za rok
Společnost 1. písecká lesní a dřevařská, a. s., je třetím největším dodavatelem energetické štěpky do Plzeňské teplárenské, a. s., ročně jí dodá přibližně 30 tisíc tun. Dalších asi 20 tisíc tun štěpky skončí v teplárnách ve Strakonicích, v Písku, ve Štětí, ale také v rakouském Gmündu, což pro představu předpokládá naplnit celkem dva tisíce kamionů o objemu 90 m3.
V loňském roce zkoušeli v Brlohu na ploše asi 14 ha pěstovat k produkci biomasy technické konopí. Vypěstovat ho a sklidit není žádný problém, je ale následně pro spalování obtížně zpracovatelné. A tak hledali jinou plodinu. Tou je podle Jaroslava Hackerschmieda, který má v akciové společnosti na starosti výrobu a prodej biopaliv, ozdobnice čínská neboli Miscanthus, chcete-li i sloní tráva. Tato rostlina podobná rákosu má velice jednoduchou agrotechniku i sklizeň, z pole se nechá přímo vozit do teplárny neboť obsahuje minimum vody, přitom její výhřevnost je 16 GJ, stejně jako má hnědé uhlí, ale větší než u dřevní štěpky. Jde o vytrvalou rostlinu vysokou 3 až 4 metry, která vydrží na stanoviště 25 až 30 let. „Dlouholeté zkušenosti mají s touto plodinou v Rakousku, členové spolku pěstitelů ozdobnice čínské ARGE Austrian Miscanthus, jehož jsme také členem, pěstují Miscanthus celkem na stovkách hektarů,“ dodává J. Hackerschmied. „Přitom se používá nejen jako palivo, ale i k výrobě plastů či stavebního materiálu.“
Nikdo neprodělá
Miscanthus je v našich podmínkách bezproblémová a odolná rostlina. Ve středoevropských klimatických podmínkách netvoří semena, množí se tedy vegetativně pomocí oddenkového systému. V dubnu, nejpozději v květnu, se oddenky dlouhé 10 až 20 cm sázejí do hloubky 5 až 10 cm poloautomatickým sazečem v počtu 10 tisíc kusů na hektar (jedna rostlina na 1m2). První rok po výsadbě se plodina nesklízí, pravidelná roční sklizeň je zahájena až napřesrok. Rostliny přes zimu vymrzají, opadá listí a se sklizní dřevitých stonků se začíná v dubnu nebo v květnu, kdy lze na pole vjet samojízdnou řezačkou. Výnosy se pohybují od 10 do 25 tun z hektaru (u konopí to bylo jen 8 tun). Opadané listy vytvoří asi 20 cm silnou vrstvu, která zabraňuje růstu plevelů a zároveň porost hnojí. Ten na jaře opět obrůstá a potom se již sklízí každý rok. Zvěř ozdobnici neničí.
Mnohé zemědělce možná zarazí vysoká prvotní investice, jeden zasázený hektar vyjde na 80 tisíc korun včetně zasázení. Tou lepší zprávou už je skutečnost, že z jednoho hektaru je možné za dva roky sklidit dvacetinásobek rhizomů s minimálně čtyřmi výhonky a získat tak 200 tisíc sazenic. S nimi se již nechá zasázet dalších 20 hektarů, nebo je lze prodat. Jejich cena se na českém trhu pohybuje kolem 10 až 12 Kč za kus.
No nekupte to
„Již dnes bychom měli zájem o dva tisíce tun Ozdobnice čínské, kterou by mohli zemědělci na Písecku a Strakonicku pěstovat na sto hektarech,“ pokračuje Jaroslav Hackerschmied. „Při nejhorších variantách, kdyby se výnos pohyboval pod deset tun z hektaru a výhřevnost by nepřekročila 16 MJ, by měl být podle našich propočtů minimální zisk na jeden hektar 20 tisíc korun. To však není jediný přínos. Pokud bude mít zemědělec garantován odběr a prvozpracovatel mu vyplatí zálohu na dodané množství, může čerpat státní dotace na podporu energetických plodin. Což mu naše společnost zaručí. Je třeba započítat i úspory z každoročního obdělávání pozemků, které na dobu až třicet let odpadá, ale také pesticidů a hnojiv. Zemědělský podnik může navíc pro sklizeň probíhající na jaře využít techniku, která v té době stojí pod střechou, a tak ji lépe a rychleji zhodnotit.“
„V letošním roce začínáme s pěstováním Ozdobnice čínské na prvních čtyřech hektarech,“ říká závěrem Jaroslav Hackerschmied. „Máme představu o tom, že by se do tohoto, pro všechny subjekty výhodného projektu, mohly zapojit i okolní zemědělské podniky a pěstovat pro nás Miscanthus. Jen je třeba změnit myšlení a najít odvahu. A tu mnozí zemědělci, jak je znám, určitě mají.“
Na první pohled se zdá, že je to pro zemědělce ekonomicky výhodná alternativa, což nelze říci v současné době téměř o žádném jiném zemědělském produktu. Společnost 1. písecká lesní a dřevařská, a. s., nabízí českým zemědělcům osvědčené rakouské know how včetně sadby a vlastního sázení, odbyt za předem stanovenou cenu, finanční řešení založení ploch pro produkci a možnost pobírání státních dotací. Jak by řekl klasik, no nekupte to.
Tento společný projekt je natolik zajímavý, že se mu budeme i nadále na stránkách týdeníku Zemědělec věnovat.
Klíčové informace
-Společnost 1. písecká lesní a dřevařská, a. s., dodá každý rok do tepláren více než 50 tisíc tun biomasy.
-Při její produkci nabízí zemědělcům zajímavou a ekonomicky výhodnou spolupráci.
-Jde o v Rakousku již dvacet let ověřené pěstování Ozdobnice čínské.
