Dnes již není pochyb o tom, že speciální nářadí na mělkou podmítku vyžaduje pravidelné používání strojů pro hlubší zpracování půdy. Zde se dobře prosazují vícenosníkové kypřiče, i když lze použít i starší typy radličkových podmítačů. Kypření do větších hloubek napomáhá jednak snížit koncentraci slámy v povrchových vrstvách, a jednak lze takto odstraňovat utužené půdní vrstvy.
Odstraněním zhutněných vrstev se obnoví proudění vody v půdním profilu, takže například po prudkých srážkách se voda rychleji vsakuje a nezpůsobuje erozi nebo tvorbu dlouhodobě zamokřených ploch („jezer“ na poli). V průběhu vegetace mohou rostliny snadněji čerpat vodu s živinami i ze spodních půdních vrstev, což je výhodné v období sucha.
Pro dosažení výše uvedeného efektu se doporučuje provádět hlubší kypření tak, že se pracovní hloubky na jednotlivých pozemcích střídají. Prioritou jsou požadavky následné plodiny, ale pokud následuje například výsev jařiny, je možné využít delší časový prostor pro hlubší nakypření pozemku. Strojů pro tuto operaci je velké množství, od klasických tří- nebo čyřnosníkových radličkových kypřičů až po polonesené stroje s masivním rámem, pod nímž je sdruženo několik odlišně působících pracovních sekcí.
Vícenosníkové kypřiče mají oproti starším typům se dvěma řadami radlic tu výhodu, že ve větší hloubce působí celoplošně. Slupice jsou z důvodu vyšší průchodnosti uloženy v rozteči 20-23 cm a dovolují výměnu několika typů radliček. Šípové radličky se šířkou 10 cm mohou pracovat až do hloubky 15 cm, ještě hlouběji se lze dostat s dlátovými radličkami se šířkou 5 cm. Svou roli hraje též charakter půdy.*
Více informací v Zemědělském týdeníku.
