Pokud bude jeden překládací návěs obsluhovat dvě sklízecí mlátičky z celkem pěti na poli, je třeba zabránit chaosu a stanovit, že je určený pro mlátičku 1 a 2. Ostatní mlátičky budou překládat zrno na okraji pole. Pokud jsou pro obsluhu tří mlátiček určeny dva překládací návěsy, stanoví se na začátku práce přesné pořadí, který návěs bude ke kterým mlátičkám přijíždět. Návěsy jsou stále v provozu a na jejich obsluhách je, aby v případě zastavení některé mlátičky dokázaly také flexibilně reagovat. Hodně rozhoduje disciplinovanost řidičů traktorů s návěsy a komunikace pomocí vysílačky.
Nicméně právě pro tyto složité případy již jsou na trhu elektronické systémy, které vzájemnou komunikaci mezi všemi obsluhami strojů jednoho sklizňového řetězce usnadňují. Zatímco systémy telematiky využívají k přenosu dat ze strojů do počítače většinou IM kartu, tak systémy pro komunikaci mezi stroji vzájemně v reálném čase jsou založeny na tom, že jednotliví členové řetězce jsou propojeni na společné síti pomocí rádia, a díky této komunikaci o sobě vzájemně vědí.
Řidiči traktorů tak na monitoru v kabině vidí, kde se nacházejí sklízecí mlátičky, a stav naplnění jejich zásobníku zrna. Včas tedy také zjistí, která bude potřebovat vysypat zásobník, a vydat se k ní. Stejně tak i obsluha mlátičky vidí, jaká je situace, co se týká přítomnosti jednotlivých odvozních souprav na pozemku, a pohybu včetně směru jízdy ostatních sklízecích mlátiček. Jakmile k mlátičce traktor s návěsem přijede, může si jej systém pro řízení flotil převzít. Mlátička si převezme řízení traktoru tak, aby překládání zrna mohlo proběhnout plynule. Dále systém umožňuje, aby si mlátička „zavolala“ konkrétní soupravu traktoru s návěsem.
