Současné zemědělství je povětšinou postavené na využití výkonné techniky. Ale nejen výkonné. Současně též nabité elektronikou a zvládající přebírat část úkonů za řidiče. Z renomovaných výrobců západní provenience tak již nikdo nenabízí jednoduchý a přitom výkonný traktor. To na východ od našich hranic je situace jiná.
Kdo by neznal traktory Kirovec. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byly hojně používané v našem zemědělství jakožto nejvýkonnější polní tahače. Přestože z našich polí ustoupily, jejich výroba neskončila a v různých variantách jsou vyráběny i nadále a v současné době se v novém kabátě začínají znovu objevovat i u našich zemědělců.
Jedním z nich je i Jiří Kejř, který hospodaří v okolí Všestud na Chomutovsku. Obhospodařuje 1500 ha zemědělské půdy, z níž asi 1000 ha tvoří půda orná. V živočišné výrobě provozuje též chov asi 700 kusů žírného skotu čítající 300 kusů základního stáda krav a také výkrm asi 1000 kusů prasat z vlastního chovu od 40 prasnic.
Chomutovsko je známé především těžbou uhlí, strojírenským průmyslem a elektrárnami, ale tento region znamená i úrodné a těžké černozemní půdy, které nejsou snadné na obdělávání. Proto v mechanizačním parku Jiřího Kejře nechybí výkonná technika, kterou představuje i Kirovec K 744. Tento traktor byl zakoupen v létě loňského roku a důvodů k jeho nákupu bylo několik.
Čtenáře jistě napadne, že tím hlavním byla cena. Realita je taková, že možná ne tím hlavním, ale jistě podstatným argumentem cena byla. Vždyť Kirovec stojí zhruba o 40 % méně než obdobně výkonný traktor od konkurence. Ale důvody byly i jiné. Především jednoduchost a robustnost. Jiří Kejř má dlouholeté zkušenosti s technikou, v devadesátých letech malé traktory i sám vyráběl, s některými stroji v sezóně dosud sám jezdí, provozuje i služby se stavební technikou. Dobře ví, že mnohdy přetechnizované stroje často odstavují z provozu banální závady na elektronice. A porouchaný stoj v sezóně nepotěší žádného zemědělce. Robustnost byla také pádným důvodem pro nákup Kirovce. Kirovec možná nevypadá tak ladně jako konkurenční stroje, ale oko odborníka snadno pozná, že na materiálu při výrobě nešetřili. A málo platné, kde chybí kus oceli, tam se to časem pozná, byť by byl použitý materiál a konstrukce sebelepší.
Jistě, komfort ovládání či hlučnost v kabině jsou u Kirovce na jiné úrovni než u konkurence (i když i na tom v Tutajevském závodě v poslední době zapracovali a u nových traktorů hlásají významné vylepšení komfortu), ale srovnatelný komfort ovládání, jako má třeba Case IH či Claas, od Kirovce nikdo nečeká. Kirovec je prostě jednoduchý a robustní stroj, který by měl mít i dobrou spolehlivost a příznivé provozní náklady. A půlroční zkušenosti Jiřího Kejře to zatím potvrzují.*
Více informací v týdeníku Zemědělec.
