"Ještě v dnešní době přečasto vídáme namáhavé nošení vody do kopce ve vědrech aneb nákladné a neméně obtížné dovážení vody potahem (spojené s trmácením dobytka, ničením postrojů, vozů a hrozícím za zimní doby na náledí úrazem téhož) v sudech neb lejtách do strmých, špatnými cestami opatřených namnoze míst, ačkoliv toho není dnes již zapotřebí, abychom jediného haléře za dovážení neb režii s vydržováním nějakého nákladného parního stroje neb podobného motoru vydávali, neboť skoro všude naskytují se nám výhodné případy ku postavení mého nově zdokonaleného ocelového pozinkovaného, bouřivzdorného, samočinně dle směru a síly větru se řídícího větrného motoru."
Těmito slovy lákal před sto lety zákazníky inzerát "První moravské továrny na vodovody, plynovody a čerpadla Ant. Kunz, c.k. dvorní dodavatel, Hranice, Morava", nabízející větrná čerpadla v ucelené výkonové řadě, od nejmenšího modelu "Ajax" až po obří "Samson".
Jak už to bývá, některé věci jsou aktuální i po sto letech, nebo se stávají znovu aktuálními se změnou podmínek. To je i případ obnovené tradice výroby větrných čerpadel, která byla během první poloviny minulého století často používána k zásobování obecních vodovodů (taková se dochovala jako technické památky ve Vedrovicích a ve Višňovém na Znojemsku nebo v Radíkově u Přerova), nebo k zásobování vodou na statcích, na pastvinách či u zahradníků. Zub času (a levná energie) se postaraly o jiná řešení, ne nepodobná "nákladnému a neméně obtížnému dovážení vody potahem v sudech neb lejtách" - dovozu vody na odlehlá místa cisternami nebo budování nákladných přípojek s pohonem čerpadel elektromotory.
To před časem inspirovalo pana Pavola Floriše z nevelké vesničky Prapořiště u Kdyně k tomu, aby "na koleně" vyrobil své první větrné čerpadlo. Výrobek pak průběžně na základě získaných zkušeností inovoval.
Nejnovější verze je poháněna osmilistým rotorem (větrnou turbínou), která dává pomocí vačky a táhla impuls pístu čerpadla. Konstrukce je nad zdrojem vody (vrtem, studnou, pramenem, potokem...) ukotvena v trojnožce, jejíž výhodou je velmi snadná a rychlá montáž a mobilita. Celé čerpadlo vážící kolem 100 kg tak je možné podle potřeby převézt i na střeše osobního auta na místo aktuální potřeby.
A kde je možné taková čerpadla použít? Pan Floriš má v zásobě mnoho příkladů, z nichž některé jsou již v praxi realitou: čerpání pitné i užitkové vody pro rodinné domky či chaty, na stavbách, napájení závlah nebo bazénů, cirkulace spojená s okysličováním vody v rybnících, bazénech nebo chovných rybnících, zásobování napáječek pro skot na pastvinách... Nabízejí se i jiné možnosti, například odčerpávání vody ze zamokřeného okolí staveb snížením hladiny spodní vody a podobně.
Čerpadlo je funkční již při rychlosti větru kolem 2 metrů za vteřinu, to je velmi slabý vítr. Při čerstvějším větru může načerpat - a je to změřeno - 300 - 500 litrů za hodinu při sací výšce 8 metrů a výtlačné až 30 metrů.
A tak je pravděpodobné, že se časem začnou "větrníky" opět v naší krajině objevovat, aby tak využívaly jednoho z tradičních nevyčerpatelných energetických zdrojů - větru.
Břetislav Koč
Text k foto:
(1 - čb nebo repro)
Větrná čerpadla Kunz čerpala vodu již před sto lety...
(2)
Větrné čerpadlo pana Floriše oživilo ideu tohoto způsobu využití větrné energie i ve třetím tisíciletí.
(3)
Pan Floriš a jeho větrné čerpadlo
Foto: Břetislav Koč
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
mam zájem o menši čerpadlo k malému rybníčku cca.30 kub. Melo by sloužit k okysličovaní vody kde budou pstruhy duhove ,Za radu děkuji ,,,