Období sklizně je pro každého pěstitele nejdůležitější částí roku. Vzhledem ke kladeným nárokům na zvyšující se poptávku a snižující se počet osob zaměstnaných v zemědělství, je nutné provádět sklizeň co nejefektivněji. Časově a organizačně náročnou sklizeň lze urychlit a zefektivnit správným nastavením sklízecí mlátičky.
Současné trendy směřují především k automatizaci nastavování funkčních skupin sklízecí mlátičky, automatizování jejího vedení v porostu. Zjednodušeně se dá říci, že snahou výrobců je vyloučit faktor „člověk“.
Každý výrobce se snaží hledat vlastní cestu, ale jedním ze základních společných prvků je využití údajů o zatížení motoru a velikosti ztrát pro systém regulace pracovního režimu stroje. Vyšší zatížení motoru a zvýšení ztrát omezuje pracovní rychlost. Obsluha pouze nastaví mezní hodnoty rychlosti a citlivosti na změnu.
Dalším optimalizačním prvkem automatizačního řízení je nastavení parametrů sklízecí mlátičky. Jedná se o vyhodnocování otáček mlátícího bubnu, mezery mlátícího koše, otáček ventilátoru a otevření vrchního a spodního síta. Tím je možné regulovat spotřebu paliva, kvalitativní ztráty zrna a průchodnost stroje.
Typickým prvkem kvality práce sklízecí mlátičky jsou sklizňové ztráty. Obecně ztráty dělíme na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní ztráty vznikají nejen ve sklízecí mlátičce, ale i mimo ni. Mimo sklízecí mlátičku dochází k vypadávání zrn z klasů. Tím je sníženo množství skliditelného zrna. Na sklízecí mlátičce dochází ke kvantitativním ztrátám jednak na sklízecím ústrojí a dále při procesu mlácení, čištění a separace.
Základem pro stanovení kvantitativních ztrát zrn je biologický výnos zrna. Ten je dán celkovým množstvím zrna na jednotku plochy a dá se proto porovnat s výnosem zrna, které sklidila sklízecí mlátička ze stejné plochy.
Kvalitativní ztráty zrna jsou ztráty vznikající poškozením zrn. Jedná se o poškození způsobené činnostmi mechanického či biologického charakteru. Mezi mechanické poškození řadíme zrna bez pluch, s uzrálým klíčkem či půlky zrn.
Ing. Martin Šotnar, Ing. Jiří Pospíšil, CSc., Ing. Vojtěch Novotný, Mendelova Univerzita v Brně
Celý článek včetně metodiky měření a výsledků najdete v Mechanizaci zemědělství 4/2018.
