V případě brzkého obnovení vegetace porostů ječmene na jaře se doporučuje první dávku hnojení snížit o 20 kg/ha. Celková dávka regeneračního hnojení by však neměla klesnout pod 30 kg/ha. Naopak pokud ječmen má slaběji vyvinuté kořeny, má smysl aplikovat o 20 kg dusíku na hektar více. Rovněž tak i regenerační hnojení se reguluje podle toho, jaká byla na pozemku pěstovaná předplodina.
Se sníženým zásobením rostlin dusíkem lze počítat při pěstování ozimé pšenice po kukuřici, ať zrnové nebo silážní, zatímco řepka ozimá je předplodinou výhodnější. Kukuřice může také – s ohledem na podmínky při sklizni – způsobit zpoždění výsevu pšenice. Později založeným porostům, které vzešly do vánoc, je třeba na jaře při regeneračním hnojení věnovat vyšší dávky. Také po cukrové řepě se někdy zakládají porosty pšenice; pokud proběhla sklizeň bulev v říjnu, tak pro následně seté ozimé pšenice platí shodná doporučení.
Ale na množství dusíku, který je rostlinám k dispozici na jaře, mají vliv i další faktory. Vysoké výnosy zrna v předešlém roce, značný odběr této živiny výnosnými porosty a případně i srážky v období konce léta mohou způsobit to, že zásoba dusíku v půdě klesne na minimum. K tomu přistupuje ještě skutečnost, že tuto snadno mineralizovatelnou živinu mohly spotřebovat porosty již v průběhu podzimu. Na jaře potom může být rostlinám k dispozici jen malé množství dusíku.
