O vodíku se již dlouho hovoří jako o nástupci paliv využívaných v současné době. Protože naleziště ropy nejsou bezedná, je nad slunce jasné, že jednoho dne toto palivo dojde. Co pak, když veškerá technologie bude závislá na něm? Již nyní je tedy nutné položit si otázku, kde hledat alternativní zdroje paliv. A vodík je velmi žhavým kandidátem.
To, že je vodík žhavým kandidátem, bylo řečeno obrazně, neboť jeho teplota varu je -253 °C. Kromě toho je jeho záporem nízká měrná hustota, drahá výroba a složitá technologie bezpečného uskladnění. Výhody však negativa snadno zastíní. K té největší patří fakt, že ať už použijeme vodík jako palivo v palivovém článku nebo přímo pro spalování, nevznikají žádné škodlivé emise. Automobily na vodík disponující palivovým článkem nebo spalovacím motorem už vyvinuty byly, a tak asi nikoho nepřekvapí, že na řadě je i zemědělská technika.
Konference v Turíně
Začátkem února pozvala společnost Fiat Group, pod jejíž křídla spadá i značka New Holland, do italského Turína novináře, aby jim představila zblízka své technické inovace oceněné u příležitosti výstavy Sima 2009.
Konference se konala v designérském centru společnosti Fiat Group a kromě netrpělivě očekávaného prototypu traktoru na vodík, který získal od komise z veletrhu Sima zlatou medaili, představila společnost ještě plynulou řetězovou převodovku pro komunální a speciální traktory. Převodovka využívá řetězového variátoru a navazující mechanickou rychlostní skříň s planetovým soukolím. Výsledkem této koncepce je možnost plynulého převodu i pro nižší výkonovou řadu traktorů od 30 do 110 koní, pro které byly ostatní technologie plynulého převodu díky ceně nepřístupné.
Pozornost patřila traktoru NH2
Největší ohlas, ale vzbudila opravdu technická novinka vodíkového pohonu. Traktor, který dostal název NH2, předjel před zvídavé novináře. Ačkoli koncepčně vychází z modelové řady T6000, již na designu bylo vidět, že nejde o ledajaký stroj.
Pohonem traktoru je elektromotor, který získává energii z vodíkového palivového článku. Principem výroby elektřiny pomocí vodíkového palivového článku je uvolnění energie při chemické reakci. Palivo, tedy vodík, je na anodě katalyticky přeměněno na kationy. Ty pak prostupují elektrolytem ke katodě, zatímco elektrony vytvářejí elektrický proud, který teče přes spotřebič rovněž ke katodě. Na katodě se redukuje oxidační činidlo, tedy kyslík dodávaný ze vzduchu, na aniony, a ty pak reagují s ionty za vzniku vody.
NH2 je tak prvním krokem k nezávislosti farmy na cenách nafty. Vodík si lze totiž teoreticky jednoduše vyrobit z alternativních zdrojů přímo na farmě, jako například pomocí technologií výroby vodíku z biomasy, dekarbonizace uhlovodíků pomocí slunečního záření či elektrolýzy.
Nespornou výhodou provozu traktoru NH2 je absence veškerých emisí. Jediné co z traktoru odchází, je voda. Také hlučnost je minimální. Omezuje se pouze na jakési bzučení elektromotoru.
Prototyp má v současné době výkon 120 koní. Do budoucna se uvažuje o rozšíření nabídky napříč všemi výkonovými řadami. Do sériové výroby by se měl traktor s vodíkovým pohonem dostat v roce 2015. Nicméně nejde jen o výrobu stroje na vodík, ale o celkovou koncepci, která v budoucnu bude znamenat farmu nezávislou na energetických vstupech zvenčí. Proto se vodíkových traktorů v běžných podmínkách dočkáme až v době, kdy budou běžné také technologie získávání elektrické energie například z biomasy. A kdy že to bude? Předpokládá se že například v Německu v roce 2020 bude celých 20 % elektrické energie vyrobeno z biomasy. Na otázku, zda jde o reálnou úvahu, není snadné odpovědět.
Vodíkový pohon – stará myšlenka?
V úvodu bylo napsáno, že po automobilech na vodíkový pohon je čas také na zemědělskou techniku. Tato věta, ale není tak docela správná, jak vyplývá z krátkého pohledu do historie.
První palivový článek na světě vznikl pod rukama anglického vikáře a fyzika Sira Williama Grova v roce 1839. V polovině 20. století oživil zájem o tuto technologii anglický vědec Francis Thomas Bacon. S týmem spolupracovníků sestrojil alkalický článek o výkonu 5 kW. Technologie pronikla do vesmíru, když v roce 1959 firma Pratt and Whitney vyrobila palivové články pro mise Apollo. Avšak prvním vozidlem na vodíkový palivový článek nebyl automobil, nýbrž traktor o síle 20 koní, který sestrojil Harry Ihrig ze společnosti Alois – Chalmers Manufacturing Company.
Používat vodík jako palivo, jak vidno, opravdu není nová myšlenka a vysoký management divize New Holland, který byl v Turíně přítomen, to potvrdil. New Holland však přichází s apelací na ucelenou koncepci nezávislosti farem na vnějších energetických vstupech. V konečném důsledku by se pak farmáři mohli chovat ekologičtěji a navíc ekonomičtěji. Otázka, která trochu tahá snílky z oblaků zpět na zem je, zda nedotované technologie výroby energie z alternativních zdrojů jsou v současnosti schopné ekonomické konkurence.
