Je nepopiratelným faktem, že kvalitu sklizně dělá kombajnér a sklízecí mlátička je mu jen dobrým pomocníkem. Jistě, výkonnost stroje je dána jeho technickými parametry, ale kvalita výmlatu, čištění, nebo ztráty zrna, to už jsou faktory, které ovlivňuje obsluha. Renomovaní výrobci se sice snaží vliv obsluhy na kvalitu sklizně eliminovat a to zaváděním systémů, které s využitím kamer snímají kvalitu vymláceného produktu, tedy poškození zrn, množství příměsí, nebo objem nevymlácených klásků, které putují zpět do mlátícího bubnu či domlaceče a na základě zjištěných informací pak nastavují jednotlivé systémy sklízecí mlátičky. Zejména otáčky mláticího bubnu, mezeru mezi bubnem a košem, otevření sít, nebo otáčky ventilátoru. Ale stále to není úplně ono. Zkušeného kombajnéra zatím nahradit nelze.
Pokud vybíráme sklízecí mlátičku, je jedno z rozhodování směrováno k tomu, jaký bude mít typ mláticího a separačního systému. V našich a obecně evropských podmínkách převažují systémy s tangenciálním mláticím bubnem a klávesovým vytřasadlem. Je to dáno historicky, kdy tradičním evropským postupem následujícím po sklizni, byl a je sběr slámy určené pro podestýlku. Klávesové vytřasadlo slámu nenarušuje, vytváří nadýchané řádky, které se snadno sbírají. Naproti tomu v Americe, kde sláma obvykle zůstává na poli, byly a jsou populární axiální sklízecí mlátičky.
Tangenciály mlátí
Tangenciální sklízecí mlátičky pracují s klasickým systémem výmlatu, kdy se zrno z klasů uvolňuje úderem mlatek. Intenzitu mlácení určuje počet otáček mláticího bubnu, počet mlatek, otáčky bubnu a mezera mezi bubnem a košem. Každá plodina má své optimální hodnoty, při nichž se zrno či semena nejlépe uvolňují. Platí přitom, že čím větší je průměr mláticího bunu, tím větší je obvodová rychlost a tím nižší mohou být jeho otáčky. A dalo by se tak říci, že bubny s větším průměrem jsou výhodnější, protože pro roztočení mají větší kinetickou energii, a tak jsou více odolné vůči krátkodobému přetížení.
Každá sklízecí mlátička má minimálně mláticí a odmítací buben, v současné době však bývá bubnů používáno více. Pokud je přídavný buben s košem umístěn před hlavní mláticí buben, jde o buben urychlovací, pokud je za ním (což je častější řešení), nazývá se separační. Urychlovací buben mívá podobnou konstrukci jako buben mláticí, je samozřejmě vybaven košem a jeho úkolem je urychlit tok materiálu vstupujícího do mláticího bubnu a oddělit zhruba pětinu až čtvrtinu zrna, někdy i více. Separační buben naproti tomu odděluje zbytkové zrno ze slámy (hrubého omlatu) a tudíž je jiné konstrukce a to s hřeby či prsty. Také pod ním je umístěn koš, kterým propadává oddělené zrno. Mimoto mohou být prstové bubny ještě nad vytřasadlem, kde jsou určené k rozvolnění slámy, tak aby ji vytřasadlo mohlo lépe zpracovat.
Každé z řešení má své přednosti a žádné nelze úplně favorizovat, ale použití separačního bunu je univerzálnější a z tohoto důvodu je i velmi časté a dokáže výkonnost sklízecí mlátičky přiblížit k hybridním a axiálním modelům.
Zbytkové zrno, které nepropadne košem separačního bubnu, se ze slámy odděluje na vytřasadle. Nejčastěji jsou používána vytřasadla pěti- a šestiklávesová, u malých modelů mohou být i čtyřklávesová. Můžeme tvrdit, že čím více kláves je v pohybu a čím více mají přepadových stupňů, tím k většímu natřásání slámy dochází a tím se zvyšuje i průchodnost sklízecí mlátičky při akceptovatelných ztrátách zrna.
Výrobci sklízecích mlátiček, kteří nemají v nabídce axiální provedení, nabízejí často provedení hybridní, u něhož je vytřasadlo nahrazeno jedním, nebo dvěma rotačními separátory. Hybridní sklízecí mlátičky proto představují uživatelsky zajímavé řešení kombajnů s vysokou výkonností a klasickým způsobem výmlatu, ovšem i jejich použití má své nevýhody. Jednou z nich je větší narušení slámy než u axiálního výmlatu. Narušení je přímo úměrné intenzitě separace, takže problém nastává zejména, pokud je sláma vlhčí. Lze jej ovlivnit počtem otáček, které sláma v rotoru vykoná, nastavení se provádí pomocí usměrňovacích plechů.*
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec 44/2021.
