Traktory Valtra se s úspěchem používají pro práce v lese nejen v rodném Finsku, ale i v České republice. Mají proto řadu předpokladů a pozitivem je i skutečnost, že lesní úpravy těchto traktorů jsou záležitostí vcelku jednoduchou.
Valtru T 191 Advance používá i firma Lesáček, s. r. o., která tento traktor koupila od firmy N & N Košátky. Při návštěvě redakce se zrovna drtilo pořádné množství klestu po těžbě v porostech borovice na Mladoboleslavsku. Valtra byla vybavena frézou FAE se záběrem dva metry umístěnou v zadním tříbodovém závěsu.
Zvyšování výkonu
Model T 191 je totiž vybaven specialitou firmy Valtra, a to navyšováním výkonu v závislosti na zatížení vývodového hřídele. Traktor tak při plné zátěži může svůj výkon zvýšit ze 185 koňských sil až na 208 jmenovitého či 211 maximálního výkonu (podle ISO TR 14396). O tom, že navýšení je při zatíženi s lesní frézou neustále v činnosti, není třeba pochybovat. Navyšování výkonu v souvislosti se zatížením PTO je tedy jednou z předností.
Druhou nejméně významnou předností je otočné pracoviště řidiče dovolující pohodlnou jízdu v obou směrech jízdy. Traktor byl v nejlepší výbavě Advance, to znamená, že měl loketní opěrku, na níž se nachází řada provozních funkcí. Jednak se z ní ovládají vnější hydraulické okruhy, rychlozdvih zadního TBZ, nastavuje se tempomat i konstantní otáčky motoru a používá souvraťová automatika. Kromě toho tam je displej informující o provozních parametrech, jako jsou spotřeba paliva, výkonnost, zařazený převodový stupeň a pojezdová rychlost. Pro práci s frézou je na loketní opěrce umístěno (???) nejpodstatnější zařízení, a to otočný potenciometr nastavení výšky ramen hydrauliky, což je pro práci s lesní frézou velmi důležité. Řidič za jízdy výšku frézy neustále mění tak, jak se mění terén a množství klestu, při větších hromadách na něj musí i několikrát najíždět. Pokud si sedačku otočí, má potenciometr stále na pravé ruce, levou ovládá přídavný volant s reverzační páčkou a také používá naklápění clony, která je řízena přes vnější okruh hydrauliky s ovladačem umístěným opět na loketní opěrce. Přestože má při točném řízení k dispozici i tři plnohodnotné pedály, plynový nevyužívá a otáčky motoru běžní stále na maximum. V nouzi pak může použít pedál spojky či brzdy.
Systém zpracování klestu znamená většinou minimálně dva přejezdy. Při prvním , který je proveden v gardu s otočným řízením, se najíždí do klestu a trn se částečně rozmělní. Druhou jízdou, kdy je fréza již tažena po plazech a jede ve směru jízdy, se klest definitivně rozmělní a částečně zapraví do půdy. Řidič tedy jezdí v obou směrech jízdy a ty často střídá. Otočné řízení je proto nutné. A ač bychom pro lesní využití počítali traktorem spíše jednodušším z důvodu komfortu otočného pracoviště byl tento v již zmíněné nejvyšší výbavě Advance s loketní opěrkou. To pro to loketní opěrku. Kdyby byl traktor agregován třeba s vyvážečkou, stačila by výbava jednodušší.
Lesní úpravy
Protože Finsko je zemí lesů a jezer a každý farmář má i kus lesa, jsou severské traktory konstruovány pro smíšené využití. Na Valtře byly proto realizovány jen menší úpravy. Již ve výrobě byly objednány lesní pneumatiky Nokian spolu s lesními ráfky, takže nebylo třeba je dále upravovat.
Traktor dostal spodní ochranné plato, které bylo vyrobeno až u nás a díky tomu, že spodní část traktoru je rovná, nesnížila se tím nijak významně světlá výška. To je pro lesní použití podstatné. Na zadní okno nebyla montována síť, protože podle praktických zkušeností zhoršuje výhled na frézu. Je ale na něm malá síťka mezi zadními blatníky. Většina materiálu, které fréza odhodí směrem k traktoru, letí vzhůru s tím, že velkou jeho část zachytí, i když občas se zadní okno stejně rozbije.
Do budoucna se bude ještě realizovat ochrana přední části traktoru, ale to až v souvislosti s montáží čelní radlice, která by měla sloužit k rozhrnování klestu i příležitostnému rovnání cest rozježděných při těžbě. Radlice bude montována patrně do čelního závěsu, v němž je příležitostně agregován též mulčovač. Ten je určen pro vyžínání travin i drcení menšího klestu. S jiným nářadím traktor agregován není.
Vlajková loď T 191
Model T 191 ve výbavě Advance je vlakovou lodí traktorů Valtra. Je to nejvýkonnější model z této řady , která čítá šest modelů od výkonu 133 do již zmíněných 185 koní. Zajímavostí této řady je mode T 151e, který je vybaven motorem s dvěma režimy a to klasickým a Eco, kdy jmenovité otáčky jsou sníženy z 2200 na pouhých 1800 n/min. Všechny použité motory jsou šestiválcové, zdvihový objem činí 6,6 u dvou nejvýkonnějších 7,4 litru. Motory splňují emisní limit Tier III a zajímavé je to, že pro dosažení odpovídající čistoty výfukových plynů není použita recirkulace spalin, ale je dáno optimalizací vstřikování Common Rail. Tento systém podle výrobce vstřikuje palivo až v pěti dílčích dávkách během jednoho cyklu.
Převodovka je pro Valtru klasikou, má 36 rychlostí vpřed i vzad, tři stupně pod zatížením, čtyři synchronizované rychlostní stupně a tři rychlostní rozsahy. Podle toho, jaká je výbava traktoru, je volena i převodka. U provedení Classic je se suchou spojkou a mechanickým reverzorem, u veze HiTech je reverzace pod zatížením a je k dispozici automatické řazení násobiče a reverzor je napojen i na parkovací brzdu, kdy se traktor po vyřazení do neutrálu sám zabrzdí.
U Varianty Advance je převodovka i její ovládání shodné jako u verze HiTech, rozdíl je v ovládání hydrauliky. Jednak je použit výkonnější hydrogenerátor (115 l/min místo73 l/min), vyšší je nosnost TBZ (8,1 místo 7,7 tuny) a kromě toho je použita loketní opěrka s již zmíněnými funkcemi určenými zejména pro řízení a ovládání vnějších hydraulických okruhů. Dále se v kabině nachází řada dalších automatizačních prvků zvyšujících komfort, jako například nastavení konstantních otáček motoru a tempomat, automatické zapínání pohonu přední nápravy a uzávěrek diferenciálu.
Zatím slouží ke spokojenosti
Valtru T 191 používá firma Lesáček teprve třetí měsíc. Zatím pracuje k naprosté spokojenosti, jak z hlediska komfortu obsluhy, tak spolehlivosti i spotřeby paliva. Spotřeba v podmínkách s velkým množstvím klestu činí do 100 l/ha, přičemž za den (8 hodin) lze zvládnout asi 1 až 1,2 ha.
Původně byla fréza agregována se Zetorem 124 41, který ji však s ohledem na její záběr zvládal výkonem na hranici, zatímco Valtra má téměř o 100 koní vyšší výkon a tedy práce probíhá bez problému. Podle údajů výrobce frézy by pro ni mělo stačit 90 až 160 k výkonu tažného prostředku, ale to je třeba brát trochu s rezervou. Velkou předností Valtry je též otočné pracoviště, které umožňuje dosahovat mnohem vyšší výkon. Valtra se rozhodně pro lesní použití hodí.
