
U pneumatických secích strojů osivo při výstupu z dávkovacího zařízení přebírá proud vzduchu, který zajišťuje jeho další dopravu k nárazovému rozdělovači. Z jedné nebo více hlavic rozdělovače osivo proudí gravitační silou s podporou vzdušného proudu k jednotlivým secím botkám.
Tento systém je výhodný tím, že dovoluje oddělit zásobník od dalších zařízení secího stroje. Toho se využívá např. v rozděleném uspořádání secí kombinace, protože mezi dávkovacím zařízením a rozdělovači se secími botkami mohou být značné vzdálenosti. Po nadávkování se osivo pohybuje rozměrnou trubicí do zadního dílu kombinace a zde do rozdělovače umístěného vysoko nad secími botkami. K nim osivo proudí semenovodnými trubicemi, které mohou být opatřeny elektronickou kontrolou.
Anebo je možné umístit velkoobjemový zásobník osiva (případně i hnojiva) a dávkovací zařízení na samostatnou nápravu před nebo za sekci radličkových secích botek. Takto lze dosahovat šířky záběru až 18 m bez přetěžování tažného prostředku, který na jeden přejezd zabezpečí zpracování půdy, rovnoměrné uložení osiva, případně přihnojení pod patu a následné zpětné utužení půdy.
Běžným způsobem je řádkové setí. Klasická secí botka je osvědčené řešení pro řádkový výsev, při kterém ukládá osivo do úzké výsevní rýhy. Hloubka setí je dána odporem půdy a hodnotou přítlaku. Protože odpor půdy silně vzrůstá se stoupající rychlostí, je pro tento případ žádoucí zvýšení přítlaku. Moderní secí stroje dovolují nastavit přítlak až na úroveň 200–250 kg na jednu botku. Na silně hrudovitých pozemcích mají tyto botky sklony ke skákání. S rostoucí hrudovitostí je tedy nutné pojíždět pomaleji.*
Více informací v Zemědělském týdeníku.