O sklizni zrna platí, že je vhodné ji ukončit včas, protože v poslední dekádě srpna se podmínky zhoršují. Dny se výrazně zkracují, vlhkost naproti tomu citelně roste a zároveň se prodlužuje doba vysychání zrna. Existuje větší riziko ohrožení sklizně, roste i výskyt onemocnění rostlin atd. Nelze již očekávat teplé a suché počasí, proto by sklizeň měla být ukončena do poloviny srpna.
Pokud se nepodaří tento termín dodržet, znamená to jistý větší výskyt poruch, neúspěchů a z důvodu neoptimálních sklizňových podmínek samozřejmě také zvýšení úrovně ztrát zrna. Sklizeň v tomto termínu si vyžádá zvýšené náklady, které ale mnozí zemědělci speciálně nezjišťují, protože jsou rádi, že je sklizeň hotová.
V evropském zemědělství lze zemědělské podniky rozdělit do dvou skupin. Některé z nich si osvojily moderní techniku vcelku dobře a nejen manažeři, ale především obsluhy strojů se jí naučili využívat. Mají přehled o nákladech na jednotlivé pracovní operace včetně sklizně, o spotřebě paliva, efektivitě využívání pracovní doby, o ztrátách a hledají vhodná řešení pro lepší organizaci práce.
V podnicích druhé skupiny převažuje mínění, že porozumění s elektronikou není zapotřebí a přetrvává klasický způsob. Ten se ovšem v otázce produktivity práce nemůže rovnat moderním technologiím s elektronicky řízenými systémy.
Tento přístup lze rozlišit již při hodnocení technologií logistiky. Moderní sklízecí mlátičky s vysokým výkonem již nelze efektivně obsluhovat dopravními prostředky, používanými před patnácti lety. Prostoje při vyprazdňování snižují jejich výkonnost a mlátičky tak nemohou využívat instalovaný výkonový potenciál. Proto je třeba na snahy o improvizaci v oblasti logistiky nahlížet kriticky.*
Více informací v Zemědělském týdeníku.
