Tento příspěvek vychází ze zjištění v rámci projektu s názvem „Ochranné zpracování půdy z hlediska půdních vlastností, zaplevelení porostů, produkce plodin, energetické a ekonomické náročnosti“. Tento projekt zajišťoval VÚRV v Praze – Ruzyni, respektive odpovědný řešitel Ing. Miloslav Javůrek, CSc. z této instituce a spoluřešitel Doc. Ing. Jiří Stach, CSc. ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vzhledem k tomu, že se jedná o příspěvek do rubriky „Zemědělská technika“ je tento zaměřen právě na výsledky zkoušení strojů, které naši čtenáři delší dobu znají.
Pokud budeme mluvit o zkoušené technice, pak byly založeny celkem čtyři provozní pokusy pěstování pšenice ozimé, které znázorňují tabulky doplněné stručným popisem použité technologie. Pokusy byly založeny v podniku Stagra Studená v okrese Jindřichův Hradec (550 – 700 m n. m.).
Porosty byly sklízeny sklízecí mlátičkou Deutz-Fahr Top Liner 4080 HTS. Aby tyto porosty byly skutečně kvalitní bylo použito poměrně intenzivní chemického ošetření, konvenční postup byl ošetřen s menším počtem zásahů.
Varianta 1 – Horsch SE 3
První pokus byl založen po mělké podmítce (do 60 mm) s následujícími stroji: podmítač Horsch Phantom FG 570 (5,7 m), prutový podmítač pro ošetření podmítky Horsch Jumbo ST 12 (12,0 m) a secí exaktor Horsch SE 3 (3,0 m). Jednalo se o hon s výměrou 6,95 ha s hloubkou setí 40 – 50 mm, pšenice ozimá odrůda „Nela“ s výsevkem 140 kg/ha.
Ošetřování během vegetace u varianty 1
Datum Pracovní operace
4.9.1999 Setí
10.9.1999 Ošetření herbicidem Glean 75 WG 15g/ha + Brodal 50 SC 0,1 l/ha
1.11.1999 Ošetření fungicidem Bavistin WG 0,3 kg + hnojení Borax 0,5 kg + hořká sůl 2 kg/ha
18.4.2000 Hnojení LAV 40 kg N/ha
19.4.2000 Ošetření herbicidem Monitor + fungicidem Karben FS 0,3 l/ha + Retacel 1 l/ha + hnojení Borax 0,5 kg/ha
2.5.2000 Hnojení DAM 40 kg N/ha
15.5.2000 Hnojení LAV 55 kg N/ha
30.5.2000 Ošetření fungicidem Granit 20 SC 1,25 l/ha + Vuxal CA 1,0 l/ha + hořká sůl 1,0 kg/ha
10.8.2000 Sklizeň
Vlivem dostatečného a vhodně zvoleného ošetření bylo dosaženo prakticky nulového zaplevelení pozemků. Po sklizni byl ihned proveden úklid pozemku a provedena podmítka radličkovým podmítačem do hloubky 80 mm. Průměrný výnos představoval 5,25 t/ha.
Varianta 2 – Horsch Concorde CO 6,25
Druhý pokus byl založen po podmítce o stejné hloubce a se stejnou technikou, avšak jako secí stroj byl použit Horsch Concorde CO 6,25 (6,0 m) s plochými radličkami. Zde se jednalo o hon s výměrou 10,37 ha, pšenice ozimá odrůda „Apache“ s výsevkem 150 kg/ha.
Ošetřování během vegetace u varianty 2
Datum Pracovní operace
9.9.1999 Setí
15.9.1999 Ošetření herbicidem Glean 75 WG 15g/ha + Brodal 50 SC 0,1 l/ha
4.11.1999 Ošetření fungicidem Granit 20 SC 0,7 l/ha + Borax CA 0,5 kg/ha + hořká sůl 2,0 kg/ha
14.4.2000 Hnojení LAV 40 kg N/ha
19.4.2000 Ošetření herbicidem Grodyl + fungicidem Karben FS 0,3 l/ha + Retacel 1 l/ha + hnojení Borax 0,5 kg/ha
3.5.2000 Hnojení DAM 40 kg N/ha
18.5.2000 Hnojení LAV 55 kg N/ha
2.6.2000 Ošetření fungicidem Tango 1,0 l/ha + Vuxal CA 1,0 l/ha + hořká sůl 1,0 kg/ha
10.8.2000 Sklizeň
Z hlediska plevelů můžeme použít stejné hodnocení jako u varianty s exaktorem. Po sklizni byl ihned proveden úklid pozemku a provedena podmítka radličkovým podmítačem do hloubky 60 mm. Průměrný výnos představoval 5,88 t/ha.
Varianta 3 – Horsch Concorde CO 6,25 + PPF
Třetí varianta je obdobou druhého pokusu (hloubka podmítky do 60 mm), kdy byl stroj Concorde doplněn radličkami Duet pro systém PPF (přihnojování pod patu). Tento pokus proběhl na pozemku s výměrou 11,00 ha, pšenice ozimá odrůda „Nela“ s výsevkem 150 kg/ha doplněné o 8 kg N a 24 kg P.
Ošetřování během vegetace u varianty 3
Datum Pracovní operace
4.9.1999 Setí
10.9.1999 Ošetření herbicidem Glean 75 WG 15g/ha + Brodal 50 SC 0,1 l/ha
1.11.1999 Ošetření fungicidem Bavistin WG 0,3 kg + hnojení Borax 0,5 kg + hořká sůl 2 kg/ha
2.4.2000 Hnojení LAV 40 kg N/ha
19.4.2000 Ošetření herbicidem Monitor + Retacel 1 l/ha + fungicidem Karben FS 0,3 l/ha + hnojení Borax 0,5 kg/ha
3.5.2000 Hnojení DAM 40 kg N/ha
12.5.2000 Hnojení LAV 55 kg N/ha
2.6.2000 Ošetření fungicidem Granit 20 SC 1,25 l/ha + Vuxal CA 1,0 l/ha + hořká sůl 1,0 kg/ha
10.8.2000 Sklizeň
Z hlediska plevelů můžeme použít stejné hodnocení jako u předchozích variant. Po sklizni byl ihned proveden úklid pozemku a provedena podmítka radličkovým podmítačem do hloubky 80 mm. Průměrný výnos představoval 5,51 t/ha.
Varianta 4 – konvenční zpracování
Posledním pokusem bylo konvenční založení porostu s hloubkou orby do 240 mm při použití následujícího nářadí: pluh PHX 3-35, kombinátor Kverneland a secí kombinace Accord SE 033. Zde se jednalo o pozemek s výměrou 20,00 ha, pšenice ozimá odrůda „Versail“ s hloubkou setí 40 mm a výsevek činil 220 kg/ha.
Ošetřování během vegetace u varianty 1
Datum Pracovní operace
20.9.1999 Setí
15.10.1999 Ošetření herbicidem Glean 75 WG 10g/ha + Lentipur 500 FW 1,5 l/ha
4.4.2000 Hnojení LAV 35 kg N/ha
4.5.2000 Hnojení LAV 35 kg N/ha
5.6.2000 Ošetření fungicidem Alert 20 SC 1,00 l/ha
20.8.2000 Sklizeň
Vzhledem k tomu, že ošetření rostlin bylo mnohem méně intenzivní, než u předchozích variant, byl zaznamenán celkem vysoký podíl plevelů v porostu. Dále bylo nižší dusíkaté hnojení, což se zákonitě muselo projevit na výši výnosu. Navíc muselo dojít ještě k rozbití hrud a urovnání pozemku po orbě, která byla provedena starší technikou. Celkový výnos činil 3,02 t/ha.
Závěrem lze říci, že je důležité zvolit správnou technologii a vhodné ošetření i výživu rostlin. Díky těmto faktorům, lze dosáhnout dobrých výsledků v rostlinné výrobě i v horších půdně-klimatických podmínkách a dát tak zemědělství v těchto oblastech určitou perspektivu.
Porovnání strojů SE 3 a CO 6.25
Jako výhody stroje SE 3 (exaktor) byly shledány intenzivní zpracování půdy, ukládání posklizňových zbytků na povrch půdy (ochrana před erozí), přikrytí osiva podle fyzikálních zákonů (první vrstvu tvoří jemnozem, pak následuje hrubozem a těžké částice, nakonec posklizňové zbytky).
Mezi další přednosti rovněž patří drcení kamenů, využitelnost na těžkých půdách a při rychlo-obnově TTP (u těchto dvou typů operací byl shledán jako nenahraditelný) a využití plochy ze 100 %. Mezi nevýhody patří vyšší energetická náročnost a tím i spotřeba paliva, nemožnost využít podkořenové přihnojování PPF, menší produktivita práce a nižší hodinový výkon.
U secího stroje CO 6.25 byly zaznamenány následující přednosti. Jde zejména o ukládání posklizňových zbytků na povrch půdy, využití půdní plochy z 80 %, jeho jednoduchá konstrukce, možnost využít podkořenové přihnojování PPF. Dále pak intenzivní urovnání povrchu půdy, menší energetická zátěž, možnost široké nabídky pracovního záběru (3, 6, 8, 9 a 12 m) a tím i vyšší denní výkony (až 80 ha / 12 hod), nebo možnost regulace výsevku podle počtu zrn, nebo roční využití pro cca 2000 ha pro verzi 6,0 m.
Doc. Ing. Jiří Stach CSc.,
Zemědělská fakulta JU Č. Budějovice
Filip Javorek,
spolupracovník redakce
