Zimní měsíce nespadají do hlavní zemědělské sezóny, přesto se i v této době traktory často využívají a musejí zvládat práci i při teplotách pod nulou. Jejich stěžejní funkce se proto už při vývoji testují v mrazicí komoře, kde jsou vystavovány teplotám až -18 °C. Co všechno musejí umět a zvládnout?
Základem je startování. Testuje se nejen nastartování samotného motoru, ale také funkce dalších elektronických jednotek (ECU), bez kterých není traktor plně funkční (například jednotky motoru, emisního systému, převodovky nebo žhavení). S ohledem na propojení (funkční provázanost) jednotlivých jednotek může špatná funkce jedné jednotky způsobit dysfunkčnost jiné ECU, jejichž funkčnost spolu na první pohled nesouvisí. Testy se provádějí s akumulátorem nabitým na 100 % a 70 %, protože právě 70 % je podle zkušeností z provozních zkoušek stav odpovídající běžnému stavu akumulátoru v provozu.
Od zavedení certifikace STAGE IV patří mimo jiné k legislativním požadavkům funkčnost emisního systému za nízkých teplot. Tento předpis uvádí, za jakou dobu od nastartování traktoru musí být systém plně funkční. Jedním z legislativně vyžadovaných testů je také zkouška rozmrazování močoviny a následně její vstřikování do emisního systému. Močovina při mínusových teplotách zkrystalizuje a v tomto stavu (skupenství) není možné její vstřikování.
Do testování spadá i v běžném provozu viditelné rozmrazování čelního skla. Během testu se na namražené čelní sklo nastříká určené množství vody a po jejím zmrznutí se traktor nastartuje. Následně se na čelní sklo po pěti, deseti a dvaceti minutách zakresluje rozmražená plocha a porovnává se s požadavkem normy.
Celý článek naleznete v Zemědělci č. 3.*
