O produktivitě práce sklízecí mlátičky do značné míry rozhodují znalosti a zkušenosti obsluhy. Řidič ovlivňováním rychlosti jízdy a nastavením důležitých parametrů rozhoduje o výkonnosti a úrovni ztrát zrna. Využívání telemetrie vedlo ke zjištění, že podíl přejezdů a neproduktivního pojíždění či stání mlátiček na celkovém čase práce je často nadměrný.
Automatické řízení může řidiči výrazně pomáhat. Převezme vedení stroje za obsluhu, ovšem s tím, že překrývání bude na minimální úrovni; zároveň může palubní systém provádět automaticky nastavování otáček separačních rotorů či ventilátoru a vrchního a spodního síta. Obsluha mlátičky je tak odlehčena od neustálého soustředění a může se plně věnovat jinému nastavování a kontrolovat práci žacího ústrojí. Automatické řízení má velký význam u mlátiček se žacím ústrojím o záběru nad 6 m.
Komfortnější verze využívá informací o poloze podle GPS a umožňuje rozdělit si pozemek na jízdy tak, aby odpovídaly šířce záběru žacího ústrojí. Rozšířenější je systém využívající optického senzoru na kabině nebo na žacím ústrojí, který vysílá světelný paprsek zhruba 14 m před žací ústrojí. Vedle umístěný detektor měří odražené světlo, které k cestě na strniště a zpět potřebuje o něco více času, než k porostu s větší výškou. Z tohoto rozdílu elektronika vypočítá, kudy prochází hrana porostu. Systém využívá stejných nebo podobných senzorů v mlátičce jako GPS navigace, takže uživatelé sklízecích mlátiček mladšího ročníku výroby s optickou navigací mohou přejít na satelitní navigaci.
