Od období nástupu bezorebných technologií zpracování půdy na začátku devadesátých let se v současnosti výrazně změnil pohled na slámu. Dnes je sláma úplně jinak ceněna – její cena stoupla. Pěstitelé si také uvědomili její význam pro půdní úrodnost. V případě sklizně se uplatňuje nejen jako podestýlka ve stájích, ale i k vytápění nebo v bioplynových stanicích. Možnosti uplatnění jsou již tak široké, že poptávka převyšuje nabídku (produkci).
Snaha o sklizeň co největšího možného množství slámy vedla k tomu, že žací ústrojí bylo spuštěno co možná nejníže. Mlátička pak funguje zároveň i jako sklizňový stroj pro slámu, které pak strojem prochází velké množství. Za sucha a při nízké vlhkosti porostu to není problémem; v loňském roce však sláma obsahovala ještě značný objem vody a spolu s ní se do mlátičky dostávalo velké množství vlhkosti.
Již při prvním pohledu na mlátičky bylo patrné, že na rozdíl od předešlé sezóny pracovaly na shodných pozemcích na maximální výkon motoru. Stroj je podstatně více zatěžován, má vyšší spotřebu paliva, vyšší intenzita výmlatu vedla k poškozování slámy, nesprávné nastavení ventilátoru a sít vedlo k vyšším ztrátám a vyšší byl také podíl zlomených a poškozených zrn. Bylo to však způsobeno extrémním průběhem počasí a nikoli nevhodným termínem sklizně.
Co se týká kvality slámy v běžných sklizňových podmínkách, nelze jednoznačně tvrdit, že sklízecí mlátičky, vybavené axiálními rotory, ji nadměrně poškozují. V současné době jsou tyto stroje (jak evropského, tak zaoceánského původu) již konstruovány tak, že odkládají slámu v podobě, dovolující bezproblémovou sklizeň pro následné využití. Případně lze kvalitu slámy zlepšit vhodným nastavením (snížením) otáček rotorů.
