Výroba kvalitních objemných krmiv je základem pro efektivní výrobu mléka a základem pro výrobu masa. Současná výroba kvalitního krmiva se musí vyrovnat se snížením energetické náročnosti, se snížením pracnosti a přitom dosahovat co nejnižší ztráty. Na ztrátách se nejvíce podílejí pracovní operace, při kterých zůstává sklízená hmota co nejdéle na pokosu.
Ztráty při sečení a úpravě pokosu dosahují 3 - 8 % a při samotné sklizní 4 – 13 %. Další ztráty vznikají nekvalitním uskladněním a nekvalitní konzervací. Velikost ztrát při jednotlivých operacích při sečení a úpravě podle DLG ukazuje tabulka.1.
Žací stroje uskutečňují v soupravě s traktorem (nebo s jiným energetickým prostředkem) první operaci sklizně pícnin tj. sečení porostu a jeho úpravu k další manipulaci-mačkání, lámaní, odírání, rozprostření nebo jeho uložení na podélný řádek (pokos). Kromě žacích strojů klasické konstrukce - žacích strojů lištových a rotačních se v současné době používají žací stroje kombinované, které kromě sečení realizují ještě další jednu operaci měnící fyzikální vlastnosti sečené pícniny.
Využití kondicionéru
Jednou z možných cest zkrácení doby zavadání pícnin na poli je zařazení intenzivního mechanického ošetřování (v literatuře označován jako intenzivní kondicionér - „ IC nebo IPC“ ) tedy operace mechanické mačkání , lámání travní hmoty, úprava hmoty nárazy na různě profilované rozprostírací tvarované kryty a nárazy na další profilové válce. Mačkáním rozumíme podélné porušení struktury, především silné části rostlin (stonků), přičemž olistěná část zůstává téměř beze změn. Lámání je takový technologický proces, při kterém dochází k nalamování stonku rostliny v určitých vzdálenostech (30 – 50 mm).
Kombinací uvedených dvou postupů dostáváme mačkání za současného lámaní s oděrem. Který z těchto postupů v uvedené dvojici převládá je dáno konstrukcí stroje nebo parametry jeho nastavení. Upravená hmota kondicionéry typu IC, IPC, HPC, vykazuje mnohem rychlejší vysychání po posečení a tím za příznivých podmínek umožní sklizeň na senáž v ten stejný den. Za deštivého počasí má upravená hmota větší sorpční vlhkost, ale opět ji rychleji ztrácí. Při zpracování pícnin lámáním s oděrem dochází menší měrou k lámání stébel, ale více k rozrušení voskové vrstvy na více místech stébla třením. Vzhledem k tomu, že se tím v podstatě zachovává struktura rostliny a vytváří se řádek dostatečně provzdušněný, dochází k lepší výměně vzduchu a tím i rychlejšímu sušení materiálu. Nerovnoměrnost vysychání a vytváření míst s vysokou vlhkostí může u sklizně pícnin lisováním vytvářet ohniska pro vznik plísně.
Rotační žací stroje
V českém zemědělství se používá z celkového počtu 16 000 strojů více jak 80 % rotačních žacích strojů, avšak jen 32 % je ve stáří do 8 let. Výrobci rotačních žacích strojů nabízejí široký sortiment pro různě výkonné traktory a pro rozličné pracovní podmínky. Rotační žací stroje připojené na zadní tříbodový závěs traktoru jsou vyráběny se záběrem 2,8 -3,2 (3,7) m a z důvodu hmotnosti se od záběru 2 m používají diskové žací stroje. Pro stroje vybavené kondicionérem musí jejich zvýšené hmotnosti odpovídat dostatečně dimenzovaná zvedací síla hydrauliky traktoru. Pro práci na svahu doporučují výrobci agregovat tyto stroje s traktorem s pohonem všech kol a stejně tak z důvodu bezpečnosti při přepravě (odlehčení přední nápravy). Hodnoty dosahované měrné hmotnosti u různých typů rotačních žacích strojů se záběrem nad 3 m jsou v grafu 1.
Z uvedeného grafického vyjádření vyplývá, že u bubnových rotačních žacích strojů s intenzivní úpravou a se záběrem nad 3,0 m se měrná hmotnost liší až o 150 –280 kg·m-1 oproti diskovým.U traktorů s dostatečným výkonem motoru lze s úspěchem využít kombinace sečení čelně neseným rotačním žacím strojem a žacím strojem vzadu připojeným. Se záběrem čelně neseného žacího stroje 2,1-2,8 (3,2) m a vzadu připojeného žacího stroje lze dosáhnout záběru celé soupravy přes 5 m. Jaká je potřeba příkonu traktoru u těchto kombinací ukazuje tab. 2.
Výrobci čelně nesených rotačních žacích strojů řeší příčné a podélné kopírovaní tak, aby byla dodržena nastavená výška sečení a kvalita odkládání řádku mezi kola traktoru. Při koupi čelně neseného žacího stroje se musíme zajímat o soulad vstupních otáček předního vývodového hřídele traktoru a žacího stroje, ale také o směr pohonu rotačního stroje. Při použití čelně neseného žacího stroje musíme mít u traktoru dobře vyřešenou ochranu čističe vzduchu a chladiče traktoru. Pro sečení se žacím strojem se záběrem větším jak 3 m se používají návěsné žací stroje, které mají konstrukční záběr okolo 5 - 5,4 m. V linkách na sklizeň pícnin úspěšně nahrazují dosluhující žací mačkače E-301 a E-303. Jejich výkonnost je vyšší neboť umožňují sečené vyšší rychlostí (viz obr.2) a s využitím závěsu s otočnou převodovkou pro přenos kroutícího momentu od vývodového hřídele traktoru, která umožňuje sečení i když je traktor vzhledem k stroji otočen o 90 stupňů dosahuje rotační žací stroj na úvratích krátké neproduktivní časy a jeho výkonnost tak stoupá. Další trend vývoje je také již delší dobu zaměřen na zvětšení záběru žacích strojů na hranici 9 až 10 m .
Graf.2 .: Efektivní výkonnost žacích souprav
Pomocí speciálního středového závěsu mohou být k traktoru připojeny tři rotační žací stroje s intenzivním kondicionéren s celkovým záběrem 9 - 9,2 m. Také výrobci samojízdných sklízecích řezaček nabízí přestavení a připojení rotačních žacích kombinací (např. Disco 8500 C –8 s ageragací řezačky Claas Jaguár 800 dosahuje záběr 8,5 m).
V nabídce pro velké zemědělské závody je již samojízdný žací stroj vybavený třemi kombinovanými rotačními žacími stroji s intenzivní úpravou posečeného materiálu. Výkon motoru tohoto stroje je 220 kW a takový stroj najde své uplatnění i v podniku služeb.
Úprava pokosu ( žací čechrače a mačkače )
V základním provedení jsou ve světovém měřítku rozšířeny dva technologické principy upravovačů pokosu: a) úprava pícnin nárazy, lámáním a odíráním
b) úprava pícnin mačkáním nebo drcením stonků
Současná úprava posečeného materiálu je prováděna jak bylo uvedeno čechráním s upravovacím rotorem, na kterém jsou umístněny prsty z polyuretanu nebo prsty ocelové ( pro razantnější úpravu) nebo jsou k dispozici kombinace otáčení prstů a výměna ostré a tupé hrany, kombinace nárazové desky nebo hřebenu pro protahování materiálu. Tyto systémy úpravy umožňují nastavovat stupňovitě nebo plynule různou intenzitu působení. Otáčky rotoru jsou většinou stavitelné ve dvou či třech rozsazích otáček (od 600, 800 do 1000 min-1). Systémy s mačkacími válci využívají k mačkání profilové válce z tvrzené pryže nebo profilové segmenty vyrobené z polyuretanu nebo nylonu. Také u těchto úprav můžeme nastavit dva druhy otáček, většinou však výrobci intenzitu mačkání mění změnou přítlačné síly pružiny. Sytém HPC (high perfomance conditioner) využívá k intenzivní úpravě kombinace nylonových a ocelových válců, tvarovaných krytů i rozprostíracího tvarovacího válce.
Pro méně výnosové plodiny a pro zvýšení výkonnosti následného stroje v lince pro sklizeň pícnin jsou nabízeny rotační žací stroje s odkládacím dopravníkem, který umožňuje odkládání dvou řádků vedle sebe nebo na sebe. Stroje, které nejsou vybaveny odkládacím dopravníkem umožňují sečení s asymetricky nastaveným žacím strojem. Mohou také využít usměrňovacích plechů, které zajistí ukládaní řádků vedle sebe. Takto upravený a přeložený řádek je vhodný pro následný sběr sběracím vozem či sběracím lisem. Zvýšená hmotnost na jednom běžném metru umožní dosahovat vyšší výkonnosti následného stroje a také dodržet parametry kvality sklízené pícniny.
Výhody a nevýhody rotačních žacích strojů
Vyšší výkonnost a vyšší provozní spolehlivost rotačních žacích strojů musí uživatel zaplatit větší energetickou náročností. Zatímco měrný příkon na sečení a dopravu materiálu od žacího ústrojí je u žacího stroje s prstovou a protiběžnou lištou 11 kW·m-1 u rotačního žacího stroje je 22 kW·m-1 a pro kondicionér musíme ještě připočítat 7-10 kW·m-1. Také cenové relace jsou u žacích strojů s intenzivním úpravou finančně ohodnoceny. Orientační cena za jeden metr záběru žací kombinace je uvedena v grafu č.1. Náklady na opravy jsou větší u žacích strojů lištový a protiběžný (25 - 30 % z pořizovací ceny na 100 posečených hektarů), u rotačních žacích strojů činí 15 -18 %. Bubnové žací stroje umožňuji lepší posečení polehlých porostů, méně se ucpávají a umožňují rychlejší výměnu nožů. Diskové žací stroje jsou lehčí umožňují lepší nastavení výšky strniště a bezproblémové zabudování upravovacího ústrojí. Kromě energetické náročnosti se při rozhodování a nákupu musíme také zabývat kvalitou práce, výkonností a návazností na další stroje v lince pro sklizeň pícnin.
Do rámku
Doporučení pro sečení s rotačními žacími stroji s intenzivní úpravou pokosu:
- dodržovat předepsanou výšku sečení (pro trvalé travní porosty 50 mm, pro pícniny na orné půdě 70 mm). Snížení výšky sečení ( pod 30 mm ) způsobuje vysekávání trsů trav a tím pomalé obrůstání a také znečistění píce zeminou. Naopak každé zvýšení výšky strniště o 10 mm způsobuje ztráty na hmotě a tím i snížení výnosu o 300 - 400 kg sušiny z jednoho hektaru.
- rotační žací stroje s intenzivní úpravou (IPC – intenzive power conditoring) využívat při vhodných agrometeorologických podmínkách.
- intenzivní úpravu pokosu využívat hlavně na trvalých travních porostech a na porostech jetelotrav, u jetele a vojtěšky používat mačkací válce a využívat regulaci intenzity mačkání, použití IC při sklizni vojtěšky a jetele způsobuje zvyšování ztrát odrolem (hlavně lístků).
-pokud je nutné provádět další manipulaci s pokosem tak v odpovídajíc čase ( ne v poledne)
- při sečení porostů pícnin mít porost bez kamenů o velikosti nad 50 mm a dalších cizích předmětů, pozemek mít relativně rovný z důvodu kopírování stroje a dodržení výšky sečení,
- při velkém počtu krtin nepožívat intenzivní úpravu (IC), neboť dochází k promíchávání zeminy s posečenou pící a pícniny se špatně konzervují
- po intenzivní úpravě provést odložení posečeného a upraveného řádku na 70 -80 % šířky sečení a tím zabezpečit rovnoměrně vysychání v celém profilu
- použitím intenzivní úpravy (IC) se výrazně sníží riziko vlivu počasí a takto konzervovaná pícnina dosahuje energetickou hodnotu o 0,2 - 0,3 MJ NEL·kg-1 sušiny lepší než neupravená.
- dbát na stejnoměrnou výšku řádku a na jeho tvar (bez větších hromádek na konci řádku), tak aby se nevytvářela ohniska s plísňovými bakteriemi.
Konec rám
Závěr
Dnešní rotační žací stroje s intenzivní úpravou (IC) umožňují zvýšení rychlosti vysychání o 20 - 30 %. Tyto výsledky také byly dosaženy při polně laboratorních zkouškách rotačních žacích strojů prováděné na MZLU v Brně. Při použití intenzivní úpravy lze dosáhnout obsahu sušiny v píci 30 % o 3 - 5 hodin rychleji v závislosti na počasí. Při využití intenzivní úpravy nebo úpravy HPC je možné v linkách na sklizeň píce k senážování či k dosoušení sena vynechat 1 - 2 pracovní operace. Vynechání operací je však kromě jiného výrazně závislé na agrometeorologických podmínkách v průběhu sečení či v průběhu celé sklizně.
Velký výběr rotačních žacích strojů umožňuje pořízení stroje jak pro malé plochy, pro malé zemědělské závody, tak i pro velké plochy a umožňuje vyřešit náhradu za samojízdný žací mačkač E-301 ( E-303 ). Pro zrychlení vysychání všichni výrobci nabízí kondicionéry či kondicionéry s vysokým stupněm úpravy. Při rozhodování o investicích do žacích strojů a do žacích kombinací je nutné brát v úvahu všechna hlediska vyplývající z jejich provozních vlastností a z jejich možnosti nasazení pro sklizeň pícnin. I když je sečení první operací při sklizni, není žací stroj kritickým článkem v linkách pro sklizeň pícnin. Nasazení rotačního žacího stroje s intenzivní úpravou však výrazně sníží závislost sklizně na počasí.
Výběr vhodné mechanizace pro sečení a úpravu píce je tedy stejně důležitý jako stanovení začátku sklizně, zejména ve vztahu k optimální vegetační fázi a k vytvoření předpokladu pro kvalitní konzervaci. Stále větší využívaní těchto strojů v Evropě i v naší republice ukazuje ,že rotační žací stroje a rotační žací stroje s intenzivní úpravou ( IPC ) mají perspektivu a že je na těchto strojích stále ještě co zdokonalovat.
Doc. Ing. Jan Červinka, CSc.
Ústav zemědělské, potravinářské a evironmentální techniky MZLU v Brně
