Na pomezí Žďárských vrchů a Českomoravské vysočiny hospodaří akciová společnost Agro Oldříš a nedaleko zemědělské družstvo Dolní Újezd. Zeměpisná poloha předurčuje oba podniky k částečně shodnému zaměření, a tím je orientace na živočišnou výrobu se zajištěním dostatečného množství kvalitního krmiva. Přitom klimaticky tvrdé podmínky se svahovitým a kamenitým terénem kladou na sklízecí techniku mimořádné nároky.
Při nákupu vycházeli ze zkušeností
Především trvalé travní porosty převládají při sklizni píce na pozemcích akciové společnosti Agro Oldříš. Společně s jetelovinami a jílky je sklízela do loňského roku hlavně žací kombinace s pracovním záběrem šest metrů. V minulé sezóně se oldříšští rozhodli pro devítimetrovou žací kombinaci Krone. Ta je složená z čelně neseného diskového žacího stroje s prstovým kondicionérem EasyCut 32 CV s pracovní šířkou 3,14 m a taženého stroje s ojí se středovým umístěním EasyCut 6210 CV s pracovním záběrem 6,20 m a prstovým kondicionérem. S tímto strojem v první seči zvládli posekat 300 hektarů trvalých travních porostů, 100 ha jetele, 120 ha hmoty GPS a 40 ha jílků. Obsluha stroje velice kladně hodnotila především kvalitu kopírování terénu, velmi dobré vyžínání a velice důležitým ekonomickým faktorem byla také nízká spotřeba pohonných hmot.
Příznivé hodnocení si vysloužila také práce prstového ocelového kondicionéru s možností seřízení od vytíracího plechu. Společně s regulací jeho otáček lze plynule ovládat kvalitu pokosu a rychlost zavadání hmoty různých druhů píce.
Žací kombinace Krone nepracuje na pozemcích Agro Oldříš náhodou. Zemědělskou techniku značky Krone zde velmi dobře znají. Již delší dobu k velké spokojenosti využívají sběrací vůz Titan, který by mohl být výhledově nahrazen modernějším a výkonnějším vozem Krone 4XL.
Sklizeň jetelovin svědčí Felle
Ve dvou velkých střediscích – Dolní Újezd a Vidlatá Seč je organizováno Zemědělské družstvo Dolní Újezd. Každé z nich obhospodařuje kolem 4000 hektarů. Na jednu z poboček střediska Vidlatá Seč v Poříčí přibyla vloni žací kombinace Fella s celkovým pracovním záběrem šest metrů. Polonesený zadní žací stroj Fella SM 310 TR s šesti disky je stejně jako čelně nesená verze vybaven válcovým kondicionérem pro nalámání stébel a mačkání. Na pozemcích družstva z Dolního Újezda jsou tradičním porostem jeteloviny a při jejich sklizni vynikly výhody tohoto typu kondicionéru. Stébla jsou dobře namačkána a jemné lístky jetele nebo vojtěšky se přitom neničí.
V loňském roce zvládla kombinace Fella sklizeň 700 hektarů převážně v těžkých kamenitých podmínkách. Stroj tak demonstroval nejen kvalitu odvedené práce, ale i svoji výdrž, když se kromě běžné výměny nožů obešel jeho provoz bez závad. Obsluha byla spokojená i s pohodlnou manipulací se strojem při jeho skládání a kvalitní prací ve svažitém terénu. Žací kombinace jezdila v agregaci s traktorem 18345 ZTS, který šestimetrový záběr zvládl bez problémů. Při výnosu 150 až 160 q jetele na hektar dosahoval žací stroj za směnu výkonu 30 až 40 hektarů podle členitosti pozemku.
Jaký stroj zvolit?
Porovnání odvedené práce diskových strojů obou značek neukáže asi žádné podstatnější rozdíly. Zástupci obou si v těžkých podmínkách dobře poradily a ani od jednoho provozovatele nebylo možné slyšet vážné stížnosti. Pro jetelové porosty se zdá být lepší využití válcového kondicionéru, ale díky možnosti nastavení a tím přizpůsobení pro různé druhy píce ani ten prstový nezaostává.
Rozdíl je v řešení pohonu obou strojů. Zatímco u strojů Krone je užito přímého pohonu, značka Fella využívá úhlové převodovky. Proto je sklízecí technika Krone méně náročná na požadovaný příkon. Rozdíl v požadovaném příkonu může u těch největších pracovních záběrů činit až 40 koní. Při srovnání strojů se čtyřmetrovým pracovním záběrem vybavených prstovým kondicionérem byl rozdíl v požadovaném příkonu necelých 20 koní.
Při porovnání spotřeby pohonných hmot bylo u žacích strojů s devítimetrovým pracovním záběrem agregovaných se systémovým nosičem Fastrac bylo u Felly dosaženo spotřeby šest až sedm litrů na hektar, stroje Krone dosáhly spotřeby pěti litrů na hektar. Jejich pořizovací cena je však přeci jenom vyšší, a tak je na každém uživateli, aby zvážil, jak velkou plochu bude se zakoupenou mechanizací sklízet a co se mu více vyplatí.
Roman Paleček
