V poslední době se stále polemizuje nad tématem zda orat či neorat. Touto problematikou se zabývá i tento článek, který se svým obsahem poněkud vymyká tradičnímu pojetí materiálů publikovaných v Mechanizaci zemědělství. Není totiž zaměřen na hodnocení či technický popis strojů, ale na to jaké určitý způsob předseťové přípravy a setí přináší výsledky a to nejen s ohledem na výnosy, ale i na půdní vlastnosti, které jsou určitým způsobem zpracování půdy ovlivňovány.
Na základě domácích a zahraničních výzkumných poznatků, ale i zkušeností z praxe je možné při zakládání porostů jarních obilovin použít všech tří způsobů:
klasicky (konvenčně) po orbě
minimalizovat zpracování půdy mělkým kypřením
bez zpracování půdy (No-till) přímým setím
Katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie na ČZU v Praze umístila v roce 1997 v rámci výzkumného úkolu pokus s různým způsobem založení porostu ječmene jarního do ZD Luštěnice - farma Smilovice, okres Mladá Boleslav.
Pokusné podmínky
Geologické a půdní podmínky:
Pozemek se nachází v nadmořské výšce 220 m n. m. na sedimentech křídového útvaru na křídových slínech překrytých sedimenty kvarterního útvaru. Genetickým půdním typem je rendzina. Zrnitostně jde o půdu hlinitou.
Klimatické podmínky:
Roční úhrn srážek činí 571 mm, ve vegetačním období 353 mm. Průměrná roční teplota vzduchu je 8,2 °C, ve vegetačním období 14,5 °C.
Pokus probíhal v letech 1997 - 2000 na ploše 2,5 ha s variantami o výměře 0,792 ha. Pokusný pozemek měl 3 varianty s rozdílným způsobem zpracování půdy:
I. orba do hloubky 0,2 m (Z-7745 + 3radličný nesený pluh ROSS Roudnice nad Labem)
II. kypření do hloubky 0,1 m (Z-7745 + kypřič KROMEXIN záběr 4 m Kroměříž)
III. BZP (No-till) tj. bez zpracování půdy - speciální secí stroj JOHN DEERE 750 A (s výsevním ústrojím válečkovým)
Na variantě I. a II. bylo provedeno setí secí kombinací AMAZONE (vířivý kypřič + utužovací válec - záběr 4 m)
Na každé variantě byly pěstovány plodiny ve sledu: 1. soja, 2. pšenice ozimá, 3. ječmen jarní (odrůda Akcent).
Hnojení P, K a Mg bylo aplikováno na podzim v dávce: P 33 kg/ha (superfosfát), K 61 kg/ha (draselná sůl) a Mg 30 kg/ha (hořká sůl).
Hnojení N bylo prováděno ve třech dávkách: 40 kg/ha (síran amonný před setím), 30 kg/ha (DAM jako produkční dávka) a 30 kg/ha (DAM jako dávka kvalitativní).
Ochrana rostlin byla zajišťována podle stavu porostu, tj. podle výskytu plevelů a aplikace herbicidu podle metodické příručky ochrany rostlin.
Během vegetace byly prováděny odběry půdních vzorků na jaře před setím a na podzim pro stanovení rozhodujících fyzikálních vlastností půdy, tj. objemovou hmotnost, pórovitost a vlhkost půdy v % obj. Odběr půdních vzorků byl prováděn též za účelem stanovení biologické aktivity půdy a to třikrát během roku: začátkem dubna, v první dekádě července a po polovině října. Mimo to bylo prováděno v každém roce penetrometrické měření na jaře a na podzim za účelem posouzení utužení (příp. zhutnění) půdy do hloubky 0,4 m při různém způsobu zpracování půdy.
Statistické zpracování výnosu ječmene jarního bylo provedeno metodou analýzy rozptylu dvojného třídění. Rozdíly výnosu mezi var. I. a II. (230 kg/ha) a I. a III. (380 kg/ha) jsou statisticky významné (α = 0,05), rozdíl výnosu mezi variantou II. a III. (50 kg/ha) je statisticky nevýznamný (α = 0,05).
Mimořádně nízké výnosy ječmene jarního byly způsobeny nedostatkem srážek a zejména vysokými průměrnými teplotami vzduchu ve vegetačním období. Zatímco dlouhodobý průměr úhrnu srážek za vegetaci 1901 - 1950 činí 353 mm (vyjma r. 1997, kdy úhrny srážek byly 404,4 mm), poklesly srážky za vegetaci od 351,8 do 256,3 mm. Opačný vzestupný trend je u průměrných teplot vzduchu. Zatímco dlouhodobá průměrná teplota vzduchu (1901 - 1950) za vegetaci je 14,5 °C, v roce 1997 je 15 °C, v roce 1998 15,7 °C, v roce 1999 16,2 °C a v roce 2000 již 16,4 °C, tj. za 4 roky o 1,9 °C vyšší. Zvláště extrémně vysoké průměrné měsíční teploty vzduchu byly zaznamenány v roce 2000 v měsících dubnu 12 °C (tj. oproti dlouhodobému průměru 8 °C o 4 °C vyšší), v květnu 16,6 °C (tj. oproti dlouhodobému průměru 13,5 °C o 3,1 °C vyšší) a v červnu 18,5 °C (tj. oproti dlouhodobému průměru 16,2 °C o 2,3 °C vyšší) a pokračovaly vyjma července (o 0,9 °C nižší teploty než dlouhodobý průměr) i v září a zejména v říjnu. Jde o tzv. „globální oteplování naší planety“ a nebo o dočasnou teplejší periodu? V každém případě méně srážek v dubnu cca o 30 % a v červnu cca o 50 % při extrémně vysokých teplotách a výparu z půdy poznamenalo velmi negativně zejména jařiny, z nichž ječmen jarní s nejméně vyvinutým kořáním ze všech obilovin nejvíce trpěl nedostatkem vláhy a došlo nejen ke značné redukci odnoží, ale také i snížení délky klasu (k redukci klásků) a zasýchání nejen porostu ječmene, ale i zrna.
Výsledky biologické aktivity půdy
Pro komplexní hodnocení výsledků pokusu s různým způsobem zpracování půdy při zakládání porostů je nutné vedle výnosů, fyzikálních vlastností, zhutnění půdy a agrochemických vlastností půdy sledovat i biologickou aktivitu půdy. Ve vyspělých státech Evropy je sledování biologické aktivity půdy součástí výzkumu, aby bylo možné sledovat a hodnotit objektivněji i biologický potenciál půdy, tj. půdní úrodnost.
Zaplevelení
Z celého spektra plevelů, tj. ze 16 možností, se sedmkrát vyskytlo silnější zaplevelení po kypřiči, pětkrát po BZP čtyřikrát po orbě, což potvrdilo výsledky z praxe, kdy po použití kypřiče nebo setí do nezpracované půdy se musí aplikovat více účinných herbicidů. V letech 1997 - 2000 bylo potvrzeno, že vytrvalé plevele, zejména pak pýr plazivý a pcháč oset, se nejvíce rozšířily tam, kde půda byla nezpracovaná (var. BZP), či kde byla zpracována minimálně (var. kypření). Zatímco na variantě kypřič a orba se ozimé plevele jako chundelka metlice, vlčí mák a heřmánkovec přímořský více rozšířily, na var. BZP, tím že nebyly zapraveny do půdy, zůstávají na povrchu, špatně klíčí a byly značně utlumeny. Podobně se chovají semena ovsa hluchého.
Závěr:
1. Nejvyšší průměrný výnos ječmene jarního v letech 1997 - 2000 tj. 3,92 t/ha byl zaznamenán po orbě. Následuje výnos po kypření 3,69 t/ha a nejnižší výnos byl zjištěn na variantě bez zpracování půdy. Zatímco rozdíly výnosu mezi orbou a kypřením a orbou a BZP jsou signifikantní (statisticky průkazné), rozdíly výnosu mezi kypřením a BZP nejsou signifikantní.
2. Úroveň výše výnosů ječmene jarního je nízká, což je zapříčiněno nedostatkem srážek ve vegetačním období zvláště v prvních 2 - 3 měsících vegetace a extrémně vysokými průměrnými teplotami vzduchu (viz. tab. 4 a příslušné hodnocení).
3. Fyzikální vlastnosti půdy i když dosahovaly v některých parametrech výjimečně ke kritickým hodnotám (např. objemová hmotnost na variantě kypření a zejména na variantě BZP 1,74 - 1,80 , pórovitost na těchto variantách 30,05 - 33,98) se během 4 let výrazně nezměnily. Dokazují to výsledky mezi jarními a podzimními hodnotami půd, kdy u objemové hmotnosti jsou méně negativní, ale u pórovitosti a vlhkosti půdy vesměs méně pozitivní.
4. Výsledky penetrometrického měření za sledované roky jsou mírně negativní, ale ojediněle právě na var. BZP přesahují kritickou hodnotu 3,5 MPa. Vzhledem k tomu, že pokus probíhal na půdě typu rendziny na slínu, nejsou tyto výsledky překvapující, neboť půdy tohoto typu mají velké autoregulační schopnosti.
5. Biologická aktivita půdy - výsledky byly rovněž zpracovány metodou analýzy rozptylu a lze konstatovat, že:
U akumulace organického uhlíku byl potvrzen ve prospěch orby statisticky významný rozdíl (α = 0,05). U akumulace extracelulárního uhlíku nikoli.
Statisticky významné změny ve prospěch orby byly zjištěny u ječmene jarního v parametrech respirace (α = 0,05).
Při celkovém hodnocení byla mezi orbou a kypřením a orbou a BZP zjištěna u ječmene jarního zvýšená biologická aktivita (na variantě s orbou), zatímco mezi kypřením a BZP nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly.
6. Zaplevelení - nejnižší zaplevelení bylo u ječmene jarního zaznamenáno po orbě, následuje varianta BZP a největší výskyt plevelů byl po kypření.
7. Energetická náročnost - nejnižší spotřebu nafty vykazuje var. BZP 20 l/ha, následuje var. kypření s 25 l/ha a varianta orba se spotřebou 32 l/ha. Opět je třeba vzít v úvahu, že energetická náročnost byla měřena na genetickém půdním typu označovaném jako rendzina, který má velké autoregulační schopnosti a není tedy náročný na zpracování.
8. Ekonomika hodnocení jednotlivých způsobů zakládání porostu nebyla provedena, ale budeme-li chtít vyrovnat výnos ječmene jar. var. II. kypření a var. III. BZP na úroveň výnosu var. I. orba (tj. o 230 a 280 kg/ha), budeme muset zvýšit dávku N a dávku herbicidů. Přičemž náklady na N hnojiva a herbicidy budou v daném případě vyšší než náklady na 12 l nafty/ha při průměrné ceně nafty za rok 2000 20,- Kč/l = 240,- Kč/ha.
Konec rámku
Prof. Ing. Vítězslav Škoda, CSc.
ČZU v Praze
