To, že nejeden dobrý nápad přichází v místních zeměpisných šířkách u sklenice zlatavého moku, je docela známá věc. Jen potom někdy nebývá dostatek síly na jeho realizaci. Nikoli však v Žebnici nedaleko Plas, kde se 24. 7. jel již třetí ročník závodu traktorů do vrchu.
„Asi před pěti lety jsme debatovali v místní restauraci „U Hasiče“ o tom, kolik mají lidé po stodolách a garážích staré zemědělské mechanizace a především traktorů, které jsou ještě schopné jízdy. Od této diskuse nebylo daleko k myšlence uspořádat v původním plánu soukromé závody těchto strojů. Jenže vesnické tamtamy zapracovaly a ze soukromé akce se vyklubalo klání, kterého se zúčastnilo 40 strojů. Ty jsme rozdělili do třech kategorií. V první závodily frézy, ve druhé traktory bez rozdílu výkonu a v té třetí, divácky asi nejvděčnější, se představily stroje domácí výroby. Vůbec jsme nečekali, že se akce setká s takovým ohlasem a přijde na ni tisícovka diváků, ale naštěstí vše dopadlo dobře.
Proto vloni proběhl druhý ročník a závodníků bylo již přes 70 a letos jich ještě přibylo stejně jako přibývá diváků. Zároveň stoupá i sportovní úroveň závodu, i když to asi nebyl původní záměr. V první řadě jde především o příjemné letní setkání lidí stejné krevní skupiny, kteří si při této příležitosti mohou vyměnit své zkušenosti.
Ale pro srovnání. Při prvním ročníku dosahovaly stroje v kategorii frézy časů tři až čtyři minuty, letos jezdí některé stejnou trať za 1:20 min i lépe. Závodníci se renovaci a vylepšení svých strojů věnují po celý rok a okolní prodejci náhradních dílů si mnou ruce,“ vypráví s úsměvem ředitel závodu Miroslav Koča.
Rozhodovaly setiny vteřiny
V letošním třetím ročníku traktorového závodu do vrchu závodilo na trati 400 metrů s převýšením 12 % více než 70 strojů ve čtyřech kategoriích. Traktory tovární výroby byly totiž rozděleny podle výkonu na ty slabší do 25 koní a kategorii výkonnějších strojů. Boj byl ve všech kategoriích nelítostný a rozhodně to neměla na svědomí pouze vidina získání hodnotných věcných cen, které byly rozděleny mezi prvních deset nejlepších v každé soutěži a věnovalo je 45 sponzorů letošního ročníku. Vítězil hlavně sportovní duch a v některých případech se rozhodovalo doslova až na cílové pásce. Oblíbená závěrečná kategorie „Unlimited“, kde rozdíl mezi prvním a druhým činil pouhé dvě setiny sekundy, je toho zářným příkladem.
Jaké stroje mohli diváci na trati vidět? Kromě těch doma vyrobených, na jejichž popis by bylo třeba vymyslet zbrusu nové technické názvosloví a při jejichž konstrukci přispěl svojí trochou do mlýnice snad každý světový výrobce automobilů či traktorů, byly k vidění frézy Vari, Honda i Mountfield. Vítězství v této kategorii ale bral M. Holota z Nebřezin se svým Mamlochodem.
Mezi traktory do 25 koní zvítězil s velkým náskokem p. Hlavsa z Liblína s traktorem Holder a nechal za sebou traktory Zetor, MT 070, Kubota, Svoboda i Normag.
V silnější kategorii traktorů dominovaly jednoznačně Zetory a z prvních dvou míst se radovali domácí závodníci M. Molcar a R. Tauchen na strojích Zetor 50 Super.
V kategorii strojů vyrobených z různých komponentů zvítězil o již zmiňované dvě setiny T. Soukup z Mladotic, kde je zřejmě výroba domácích strojů velice populární, protože zásluhou J. Sopra putuje do Mladotic i bronzová medaile. Druhou příčku vybojoval J. Frýdl z Kralovic.
Ale spokojeni byli nakonec všichni závodníci, kteří se sjíždějí z okruhu zhruba 40 km a mnohdy neváhají na přepravu vynaložit nemalé finanční prostředky. A za rok přibližně ve stejném termínu nebudou na startu určitě opět chybět.
Roman Paleček
