Farmáři v ČR řeší akutní nedostatek sezónních pracovníků, který se snaží kompenzovat například zapojením studentů zemědělských vysokých škol. Kvůli současnému nouzovému stavu se do Česka nedostanou tradiční brigádníci ze zemí východní Evropy a farmáři jen složitě zakládají výsadby. Mezi další evergreeny patří především vrtkavé počasí. Mohou však zemědělci s důsledky klimatických změn něco dělat?
Mají na výběr z několika možností. Buď mohou reagovat na klimatické změny tím, že zásadně promění své portfolio plodin, vhodnější na současné podmínky v Evropě. K tomu se například uchylují vinaři, kteří vysazují odolnější odrůdy vinné révy, které se lépe adaptují na sucho a rozdíly v teplotách. Výběr vhodné plodiny pro dané klima je zásadní, avšak počasí se neustále mění a farmáři na něj musí neustále reagovat. Příkladem z našich končin může být vojtěška, která se seje ve stále vyšších nadmořských výškách, aby měla optimální podmínky pro růst.
Druhou možností je digitalizace. Tím, že svoji práci aspoň částečně zdigitalizují, zemědělci samozřejmě neovlivní klimatické podmínky, ale mohou svoji práci více zefektivnit. Díky zapojení moderních technologií farmáři mají přehled například o tom, jak se vyvíjí teploty a hodnota srážek v jejich sadech či na poli. Mohou tak pružně reagovat na změny, které by jinak museli složitě zjišťovat mechanicky. To se odráží na samotné výsadbě, která může být přesně naplánovaná podle stavu vláhy v půdě. I díky tomu se podle našich propočtů zvýší úrodnost plodin o více než 10 %.*
