Podat informace o moderních technologiích zemědělské výroby, o využití zemědělské techniky, o energetickém a průmyslovém zpracování biomasy byla jen část náplně odborného semináře Zemědělská technika 2003, který počátkem června uspořádal Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha.
Úvodní slovo patřilo řediteli organizace Ing. Zdeňku Pastorkovi, CSc., který připomněl historii ústavu, jež trvá více, než padesát let. V průběhu svého projevu zmínil některé úspěšné projekty, které jsou nyní běžnou součástí zemědělských i jiných praxí. Příkladem může být vývoj kontejnerových nástaveb a další.
Původní náplň činnosti, kterou bylo testování nových typů strojů a poradenská činnost přešla postupem času k vědeckovýzkumné činnosti ústavu. V současné době, kdy vědeckovýzkumnou činnost při vývoji strojů a zařízení převzali sami výrobci se VÚZT specializuje na ucelené technologie ve velké míře určené pro nepotravinářské využití zemědělské produkce, dále zemědělskou energetiku, alternativní paliva, úspory energií. Další oblast se týká ekonomiky a snižování nákladů jednotlivých operací i celých linek technologie. Ústav se zabývá vztahem mezi zemědělskou výrobou a životním prostředím. Zajímavou oblastí, která se v současnosti otevírá, jsou moderní informační technologie a jejich uplatnění v zemědělských podnicích.
V tomto příspěvku se ovšem zaměříme právě na oblasti, které mají přímou souvislost se zemědělskou prvovýrobou a kterými se ústav zabývá a kterými se zabýval první blok přednášek s názvem perspektivní technologické systémy zemědělské výroby. Zde zazněla přednáška doc. Ing. Josefa Hůly, CSc. věnovaná péči o půdu. Zaměřena byla hlavně na přínosy zjednodušených minimalizačních zpracování půdy a zakládání porostů a zavádění těchto systémů do praxe. Upozornil při tom na vhodnost systému hlavně v oblasti úspory nákladů a času, ale také ochraně svažitých pozemků před erozí. Nezbytné je ale zdůraznit i možná negativa, která mohou vyvstat při nekvalifikovaném využívání technologie. Veškerá svá tvrzení dokazoval přednášející na celé řadě naměřených údajů.
Dalším tématem bylo posklizňové ošetřování zrnin, jemuž se na VÚZT věnuje Ing. Pavel Kroupa, CSc. Ten ve své přednášce popsal současnou situaci v tomto odvětví a rozebral požadavky na kvalitní posklizňové ošetření zrna ze všech směrů. Zdůraznil ekonomické aspekty a přínosy po modernizaci stávajících zařízení a v závěru představil vzorová řešení linek přímo z praxe.
Další téma, jemuž se věnuje i vydaný sborník semináře se týká pěstování, skladování a úpravy brambor. Tomu se na VÚZT Věnuje Ing. Josef Fér, CSc. Příspěvek popisuje současnou situaci v pěstování brambor u nás a nové trendy prosazující se při jejich pěstování. Obsahuje i charakteristiky moderních mechanizačních prostředků. Závěrem zdůrazňuje nutnost modernizovat současné skladovací kapacity tak, aby byly schopny zajistit všechny potřebné úkony až po tržní úpravu s co nejnižším poškozováním hlíz.
Příspěvek Ing. Zdeňka Abrhama, CSc., se věnoval využití a obnově zemědělské techniky. Autor podotkl, že se obnova techniky v období transformace a privatizace zemědělských subjektů téměř zastavila. Podstatně se rozběhla až s činností PGRLF. Z několika posledních statistických šetření o počtu a stáří strojového parku lze usuzovat, že v řadě oblastí byla již potřeba strojů naplněna a při postupné obnově novou výkonnější technikou nutně dochází k poklesu počtu strojů. Ovšem na druhou stranu je zřejmé, že zemědělské podniky nemají dostatek kapitálu pro zajištění racionálního tempa obnovy techniky. Důsledkem je to, že současná věková struktura strojového parku je nepříznivá a jeho stárnutí pokračuje. To má negativní vliv nejen na udržování provozní spolehlivosti, ale také ekonomiku provozu a konkurenceschopnosti celého podniku.
Pro posouzení ekonomiky provozu strojů, ale i pro hodnocení plodin a výrobních záměrů je možné získat podklady na internetových stránkách VÚZT.
Další příspěvky semináře se vesměs týkaly energetiky a obnovitelných zdrojů energie.
