„Nebýt technického a technologického pokroku v zemědělství, chodili by s největší pravděpodobností rolníci na robotu i ve 20. století“.
Vysoká úroveň produktivity práce, efektivnost využití přírodních konvenčních zdrojů energie a pokrok v technologické úrovni zemědělské výroby umožňují jednomu pracovníkovi v zemědělské prvovýrobě zajistit výživu pro 50 – 100 spoluobčanů. Na pozadí tohoto vývoje však stojí nárůst počtů těch pracovníků, kteří se podílejí na výrobě vstupů a zabezpečují služby všeho druhu.
Zemědělská výroba má však jeden charakteristický rys, který se zatím nezměnil a zřejmě hned tak nezmění. Je totiž vázána na půdu. Paradoxem je, že technický a technologický pokrok umožňuje využívat na výrobu potravin pro jednoho obyvatele stále menší plochu zemědělské půdy, čímž vyřazuje z výrobního procesu pracovníky, omezuje potřebu materiálových a energetických vstupů a zdánlivě potlačuje rozvoj zemědělské výroby jako jedné z nejstarších činností lidstva.
Traktor – základní technický prostředek
Technický a technologický pokrok se sice dá pozdržet, ale nikoliv zastavit. Hledáme-li pro období 20. století nějaký dominantní zemědělský technický prostředek, který se nejvíce zasloužil o rozvoj zemědělství, pak je jím bezesporu zemědělský univerzální traktor se spalovacím motorem. Z pouhého zdroje tažné síly na počátku 20. století se na jeho konci stal mobilním energetickým prostředkem, jehož některé funkční prvky jsou na hranici inteligentního chování.
Bezstupňové nebo programově řízené převodovky, energeticky a materiálově úspornější konstrukční řešení traktorových motorů a jejich provozních parametrů, univerzální možnosti pohonu nářadí a jeho umístění na traktoru, programové řízení funkce nářadí podle polohy agregátu na pozemku nebo podle vyhodnocení kontinuálně zjišťovaných technologických parametrů, obousměrné možnosti řízení traktoru, vysoký komfort obsluhy, nové koncepce řešení pojezdového ústrojí, to je pouhý velmi stručný přehled technických novinek, se kterými se u současných typů traktorů běžně setkáváme.
Přes veškerý technický pokrok se však nepodařilo do konce 20. století zavést do běžného užívání „traktor – robot“ a nesplnila se prognóza amerických vědců ze 70. let o kybernetickém způsobu řízení traktorů na poli. Naopak běžná práce s traktorem na poli je přes veškerý technický pokrok a komfort obsluhy považována za velmi těžkou a fyzicky i duševně namáhavou do té míry, že například ve Velké Británii vážně uvažují o legislativním opatření, které bude limitovat dobu práce s traktorem na pouhé čtyři hodiny v jednom dni. Jaké obtíže by způsobilo obdobné opatření v našich zemědělských podnicích, to si naši manažeři a farmáři jistě dovedou představit.
Co tedy lze očekávat v nastávajícím 21. století za pokrok v konstrukci a využití traktorů? Které události by mohly mít zásadní vliv na další vývoj a využití traktorů?
- přísnější požadavky na mobilní energetické prostředky z hlediska životního prostředí a pracovního prostředí,
- zlepšování konstrukčních parametrů traktorových motorů,
- rozvoj nových informačních technologií,
- zvyšování intenzity výroby potravinářských surovin na půdě,
- zvyšování podílu technologických postupů výroby potravin bez vazby na půdu,
- postupná automatizace řízení pohybu pracovních souprav po poli,
- uplatnění robotů (pracovních souprav bez operátora),
- přechod na nové energetické zdroje a způsoby přenosu a skladování energie.
Každý z uvedených problémů bychom mohli formulovat precizněji a určit pro něj pravděpodobný časový horizont jeho řešení. Spokojme se však s konstatováním, že příštích 15 – 20 let se budeme na polích setkávat s traktory současné generace. Za 30 – 50 let bude nutné dořešit nové zdroje energie a problém obsluhy (operátora) jako limitujícího faktoru dalšího vývoje techniky. Druhá polovina 21. století bude obdobím radikálních změn v technologických postupech získávání potravinářských surovin pro výživu lidstva.
Současnost trhu s traktory
Jaká je situace v obchodu s traktory v současnosti a v nejbližších letech 21. století?
- prodej traktorů ve světě vykazuje přes některé výkyvy stálý mírný pokles, se kterým se počítá i v počátečním období 21. století,
- výkonnostní struktura prodávaných traktorů se posouvá do vyšších výkonových tříd,
- rozhodující podíl na trhu s traktory ve světě mají čtyři skupiny výrobců (CNH, John Deere, AGCO, SDL), tento fakt nezmění ani dosud probíhající konkurenční boj o trhy ve střední a východní Evropě,
- poptávka po traktorech je v jednotlivých zemích určena ekonomickými výsledky zemědělských výrobních subjektů a případnou ingerencí státu podporující modernizaci strojového parku.
Do rámečku
Prodeje traktorů v některých evropských zemích
Obchod s traktory v Německu v roce 1999
„Traktorovou ligu“ vede Fendt s 21,1 % podílem na trhu s traktory následován firmou John Deere s 20,3 %, dále Case IH (CS) se 13,3 %. Deutz-Fahr s 9,3 % je poslední značka, která se blíží 10 % podílu na trhu s traktory.
Porovnání celkového prodeje traktorů s předchozími lety je v grafu 1
Prodej traktorů v roce 1999 v Rakousku
Dominantní značkou na traktorovém trhu s traktory je Case IH (CS) s 30,9 %. Vyšší než 10 % podíl mají už pouze značky New Holland se 14,7 % a Lindner s 10,6 %.
Prodej traktorů v Rakousku významně ovlivnil vstup Rakouska do Evropské unie. Jednorázový nárůst prodeje traktorů vystřídaly nyní meziroční poklesy.
Prodej traktorů v roce 1999 ve Švýcarsku
Nejvyšší podíl na trhu s traktory zaujímá John Deere s 15,1 %. Desetiprocentním podílu se blíží ještě značky New Holland s 12,9 %, CASE IH (CS) s 11,6 % a Hürlimann s 9,2 %. V porovnání s minulými lety se trh traktorů ve Švýcarsku mírně oživil.
Prodej traktorů v roce 1999 ve Velké Británii
Britský trh s traktory ovládají čtyři výrobci. John Deere s 21,6 % podílem, New Holland s 21,1 %, Case IH (CS) se 17,4 % a MF (AGCO) s 15,4 %.
Obchod s traktory ve Velké Británii je názorným příkladem jak těsně souvisí s ekonomickými výsledky hospodaření zemědělských subjektů. Potíže s odbytem hovězího masa a pokles cen některých dalších tradičních komodit se odrazilo v radikálním snížení počtu prodaných traktorů s výkonem motoru přes 30 kW (40 k). V roce 2000 se počítá opět s mírným meziročním poklesem počtu prodaných traktorů.
Konec rámečku
Obchod s traktory v roce 1999 v České republice
Od roku 1996 dochází ke stálým meziročním úbytkům prodeje traktorů, což vzhledem k věkové struktuře traktorového parku není pozitivní trend. Příčinou jsou přetrvávající ztrátové výsledky hospodaření velkého počtu zemědělských výrobních subjektů a omezení státních podpor při nákupu nových mobilních energetických prostředků od poloviny roku 1997. Bohužel, zastoupení jednotlivých firem na českém trhu s traktory nebude nadále na žádost Sdružení dovozců zemědělské techniky zveřejňováno. Porovnání celkových počtů traktorů prodaných na českém trhu v roce 1999 s minulými lety je na obrázku.
Výsledky roku 2000 zřejmě nebudou výrazně lepší. V prvním pololetí bylo zaregistrováno 294 nových traktorů a vyřazeno 2 289 traktorů z evidence. Údaje se týkají všech traktorů, kterých je v celé republice evidováno přes 160 tis. kusů. Z tohoto počtu pouhá polovina pracuje v zemědělství. Situace v domácí firmě Zetor nepříznivé trendy v prodeji traktorů na českém trhu dále prohlubuje.
Závěr
Univerzální traktor se v průběhu 20. století stal rozhodujícím mobilním energetickým prostředkem ve světovém zemědělství. Ačkoliv se počty prodaných kusů v dlouhodobém pohledu stále snižují, lze říci, že jejich užitná hodnota narůstá. Tento trend vytváří určité napětí mezi nabídkou a poptávkou, kterému jednotliví výrobci čelí sdružováním do skupin a unifikací základních konstrukčních dílů traktorů.
Univerzální traktor bude při výrobě potravinářských a technických surovin nepostradatelný do té doby, dokud tento proces bude mít vazbu na půdu.
Ing. Zdeněk Pastorek, CSc., Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha
