Zajišťování sklizňových prací formou služeb bylo v posledních patnácti letech hlavní náplní činnosti firmy Stanislava Hejtmánka v Banticích na jižní Moravě. Jenže časy se mění a o služby již není mezi zemědělci takový zájem, jako býval dřív. Jednou z možností využití techniky i v zimních měsících je starost o údržbu krajiny. Proto do technického parku Stanislava Hejtmánka přibylo příkopové rameno Spearhead Twiga 7000.

První roky po zahájení činnosti firmy poskytující sklizňové služby byly více než nadějné. „Mezi zemědělci nebylo tolik kvalitní sklizňové techniky, jako je dnes, a tak byl o naše služby velký zájem a někdy jsme měli problémy všem včas vyhovět. I to byl důvod vybavit strojový park nejen moderními sklízecími mlátičkami, ale i traktory, které při žních využíváme v dopravě. Doba žní se v posledních letech ale rapidně zkracuje, například v loňském roce byla naše technika v plném nasazení při sklizňových pracích zhruba pouhé tři týdny.Výkonnou mechanizaci je ovšem škoda nevyužít celoročně, a proto jsme pro naše traktory hledali další pracovní náplň.

V roce 2004 jsme zahájili spolupráci se společností Dagros, která mimo jiné dováží do České republiky techniku značky Spearhead reprezentovanou mulčovači a příkopovými rameny. Příkopové rameno se nám zalíbilo a rozhodli jsme se jej vyzkoušet při údržbě snad čtvrtstoletí zanedbávaných větrolamů.

O tuto službu mají zájem především zemědělci, jejichž pozemky větrolamy lemují. Nejde pouze o zkrášlení krajiny, zároveň se zvětšuje i rozloha obdělávaných pozemků, což má i příznivý dopad při kontrolách výměr hrajících roli při získávání dotací. Důležité je také zvýšení průjezdnosti cest pro výkonnou zemědělskou techniku nemalých rozměrů a samozřejmě zajištění práce pro naše zaměstnance v zimních měsících.

S prvním strojem nám vyšla firma Dagros vstříc a dala nám ho do pronájmu s platbami za odpracované motohodiny. Zájem mezi zemědělci byl od počátku poměrně značný, jelikož neudržované větrolamy do obdělávaných pozemků podstatně zasahovaly. Převážná část větrolamů (asi 90 %) je ale majetkem Lesů ČR a to byl zpočátku poněkud problém. Naštěstí nakonec došlo k dohodě, větrolamy můžeme udržovat, ovšem naše služby neplatí Lesy ČR nýbrž objednavatelé, kterými jsou zemědělci, nebo v menší míře obecní úřady a některé zakázky jsme získali také od správy a údržby silnic.

V roce 2004, kdy proběhl první řez, jsme se řídili instrukcemi pracovníků Lesů ČR. Přesahující větve jsme tedy podle jejich pokynů neřezali až u kmene a na porostech je to znát, větvoví pravidelně obrůstá a momentálně stačí již jen menší údržba.

Tak jak jsme se dostávali do povědomí, stoupal také počet zákazníků. První rok byli tři, druhý již osm a ve třetím roce jsme pracovali pro čtrnáct objednavatelů. Za úspěšný bych označil rok 2007, kdy jsme zvládli 140 kilometrů větrolamů. A to se každý úsek prořezává na tři záběry, takže obsluha najezdila 420 kilometrů. Letošní sezóna bude asi poněkud horší díky velice mírné zimě, která nás na pole nepustila,“ vypráví Stanislav Hejtmánek.

Určitě záslužnou a pro údržbu krajiny potřebnou činnost trochu svazuje nedostatek financí. Dotační programy jsou pro firmy poskytující služby prakticky neprůchodné, jelikož jsou nastaveny na pořizování celých technologických linek. „Ale nač bych kupoval celou linku, když traktory mám? To jde proti logice. Musíme se bohužel smířit s tím, že službařům u nás v posledních letech pšenka nekvete. Právě proto je třeba stále hledat nové cesty a pracovní náplň,“ konstatuje Stanislav Hejtmánek.

Zkušenosti již se třemi modely

Prvním příkopovým ramenem byl předváděcí stroj Spearhead 6000. Ten vystřídal model 7000 s předsazením ramene vedle kabiny traktoru, momentálně užívaný model Twiga 7000 má teleskopické rameno, jehož nespornou výhodou je větší dosah. Při prořezech větrolamů využívá obsluha pilu s pracovním záběrem 2,4 metru, ale k dispozici jsou samozřejmě vyměnitelné adaptéry. Rameno tak může pracovat s příkopovou sekačkou, mulčovací hlavou nebo nůžkami. Pila s kotouči většího průměru pracuje s vysokou řeznou rychlostí a s rovným čistým řezem si poradí i s větvemi o průměru 20 cm.

„Vystřídali jsme sice tři stroje, ale musím upozornit, že důvodem výměny rozhodně nebyla jejich poruchovost. Za těch několik let jsme se se závadou vlastně nesetkali. Za sezónu se pouze opotřebí jedna sada pil, které se vlastně nevyplatí opravovat a raději pro další sezónu pořizujeme nové kotouče. Ty se nemusí během sezóny ostřit a obsluha může pracovat bez prostojů.

Příkopové rameno s teleskopem má dosah 7,2 m, proto vyžaduje kvůli zvýšení stability jako nosič traktor s vyšší hmotností. Používáme Fendt 920, i když jeho výkon je vlastně zbytečně vysoký. Rameno nemá na traktor kromě hmotnosti žádné přehnané požadavky. Má vlastní hydraulické rozvody s výkonem 76 k, potřeba je pouze elektrická zásuvka na zapojení ovládání a vývodový hřídel s otáčkami 540 n/min. Výkon traktoru vlastně není rozhodující,“ říká Stanislav Hejtmánek.

Drtič nejlepším řešením

Pracovní četu tvoří kromě obsluhy traktoru dva pracovníci s motorovými pilami. Zpočátku řešili úklid pořezaných větví jejich zatahováním zpět do větrolamů. Vznikal tak sice dobrý kryt pro zvěř, ale tato práce byla velice namáhavá. Jako neefektivní se ukázal i úklid po menších částech z hromad mechanizací a ani štěpkování se díky energetické náročnosti neprojevilo jako ekonomické. Nejefektivnějším řešením je doplnění linky dalším traktorem agregovaným s drtičem. Silnější větve pořežou pracovníci čety na otop a se zbytkem si již drtič poradí. Podle síly zpracovávaného materiálu pracuje rameno rychlostí 0,5 až 5 km/h. 

Rameno, které obsluha ovládá joystickem, je vybaveno hydraulickou nájezdovou pojistkou se silovým řízením, je automaticky jištěno proti překážkám a pro transport je doplněno tlumičem kmitů. Hmotnost ramene bez pracovního nářadí dosahuje 1525 kg.

Roman Paleček