Zpracování půdy je významnou součástí pěstitelských technologií polních plodin. V posledních letech jsou systémy a postupy zpracování půdy kriticky přehodnocovány s cílem zvýšit úroveň péče o půdní prostředí, zlepšit podmínky pro tvorbu výnosu plodin, omezit vodní i větrnou erozi půdy, snížit riziko znečišťování podzemní i povrchové vody snadno pohyblivými formami živin a omezit další rizika, která můžeme soustavou zpracování půdy ovlivnit.
Významnou motivací rozšiřování netradičních technologií zpracování půdy je očekávané snížení energetické náročnosti pracovních postupů a zvýšení výkonnosti strojních souprav, které pracovní operace zajišťují. Od systémů zpracování půdy bez orby očekává zemědělská praxe zejména úsporu nákladů a zajištění včasnosti pracovních operací. Příkladem přínosu zjednodušených postupů zpracování půdy bez orby je rychlé založení porostu plodin, které je nutné zaset velmi brzo po sklizni předplodin: ozimá řepka po pšenici, především v obilnářské a bramborářské výrobní oblasti, ozimá pšenice po včas sklizené kukuřici na siláž nebo cukrové řepě. Aby byly dosaženy příznivé náklady na jednotku produkce, což je rozhodující pro ekonomickou stránku hospodaření, je nutné, aby úsporné zjednodušené postupy zpracování půdy nevedly ke snížení výnosů plodin. V soudobých systémech hospodaření s častým využíváním zjednodušených osevních postupů s úzkým sortimentem plodin je nutné kompenzovat účinky orby a dalších pracovních operací s vyšší energetickou náročností zvýšeným používáním agrochemikálií, zejména herbicidů.
Zpracování půdy je oblastí, ve které dochází k častým názorovým konfrontacím zastánců a odpůrců orby. Problém však není možné zúžit pouze na otázku zda orat či neorat. Zpracování půdy je třeba chápat jako systém se vzájemně podmíněnou kvalitou pracovních operací a fungujícími kompenzačními vazbami. Předpokladem úspěšného uplatňování systémů zpracování půdy bez orby je celkově vysoká úroveň agrotechniky v zemědělských podnicích.
Moderní zemědělská technika je faktorem, který umožňuje využívat variantní technologie zpracování půdy přizpůsobené půdním a klimatickým podmínkám a způsobům hospodaření zemědělských podniků. Velká různorodost půdních podmínek na území České republiky vyvolává nároky na výběr a seřízení strojů na zpracování půdy tak, aby bylo docíleno plnění agrotechnických požadavků na zpracování půdy při příznivé spotřebě energie, požadované výkonnosti strojních souprav a co nejnižších vedlejších nepříznivých vlivech na půdu.
Volba strojů a strojních souprav pro zpracování půdy vychází z využívaných systémů a technologií zpracování půdy. Ty jsou pochopitelně modifikovány podle plodin zařazených v osevních postupech.
Zpracování půdy s orbou
Tento způsob je založený na každoročním zpracování půdy radličným pluhem; rostlinné zbytky a plevele jsou zapraveny do půdy, při setí lze bez problémů použít secí stroje s radličkovými botkami s tupým úhlem vnikání do půdy.
V systémech zpracování půdy s orbou se pro podmítku používají talířové a radličkové kypřiče, které vytlačily dříve používané podmítací pluhy. Tyto stroje však dále nacházejí široké uplatnění v systémech zpracování půdy bez orby.
U radličných pluhů využívaných k orbě se uplatňují inovace, jejichž cílem je zejména zvýšení kvality práce a snížení energetické náročnosti zpracování půdy. Významným přínosem pro zlepšení kvality orby a pro zvýšení univerzálnosti moderních pluhů je možnost změny pracovního záběru pluhu. Pracovní záběr lze změnit jednorázovým přestavením nebo je možné záběr měnit plynule během jízdy pomocí hydraulického systému. Díky tomuto technickému řešení může zemědělský podnik použít tentýž pluh jak pro mělkou či střední orbu například k ozimým obilninám, tak i pro hlubokou nebo velmi hlubokou orbu k cukrové řepě nebo některé polní zelenině. Změnou záběru připadajícího na jedno orební těleso můžeme při změně hloubky orby dosáhnout příznivé hodnoty orebního poměru. Další výhoda pluhů s měnitelným záběrem spočívá v tom, že změnou pracovního záběru pluhu při nezměněné hloubce orby můžeme regulovat stupeň drobení skývy při orbě. Plynule měnitelná šířka záběru orebních těles pluhu z místa řidiče je výhodná i v případě výskytu překážek na pozemcích (stožáry a pod.). Rovněž při orbě nepravidelných pozemků a při dokončování orby na pozemcích je plynule měnitelný pracovní záběr pluhu předností.
Významným příspěvkem ke zvýšení kvality zpracování půdy i k úspoře energie a času je spojení orby s drcením hrud, urovnáním povrchu půdy a podpovrchovým utužením půdy. Připojením drtičů hrud a pěchů k oboustranným pluhům lze na půdách s horší zpracovatelností snížit energetickou náročnost předseťového zpracování půdy po orbě a při zpracování půdy k ozimům můžeme zkrátit čas mezi orbou a setím ozimých obilnin nebo ozimé řepky na minimum.
V systémech s konvenčním zpracováním půdy s orbou se pro předseťové zpracování půdy využívají kombinátory nové generace s výměnnými sekcemi pracovních nástrojů i stroje s poháněnými pracovními nástroji (vířivé kypřiče, kypřiče s příčným hřebovým rotorem, běžně spojované se secími stroji).
Minimální (zjednodušené) zpracování půdy
Jde o zpracování půdy omezené na minimum, které je nutné pro založení porostu plodin nebo pro regulaci zaplevelení.
Ochranné zpracování půdy
Ochranné zpracování půdy je zastřešujícím termínem - zahrnuje různé způsoby zpracování půdy bez orby i přímé setí do nezpracované půdy. Charakteristické je, že nejméně 30 % povrchu půdy zůstane po zasetí pokryto rostlinnými zbytky předplodiny nebo meziplodiny.
Ve skupině strojů pro zpracování půdy bez orby se diferencují kypřiče pro mělké kypření půdy s urovnávacím účinkem a kvalitním kypřením i při vyšším množství posklizňových zbytků na povrchu půdy. Dominantním požadavkem na stroje a soupravy pro mělké zpracování půdy je vysoká plošná výkonnost, která umožňuje dodržet zásadu včasnosti pracovních operací zpracování půdy a setí v agrotechnických termínech, s ohledem na stav půdy a průběh počasí. Běžně se v systémech bez orby používají talířové kypřiče s rámem uspořádaným do X, se snadnou změnou úhlu nastavení rotace talířů ke směru jízdy. Široké možnosti využití v systémech zpracování půdy bez orby mají radličkové kypřiče vybavené doplňky pro drobení hrud a urovnání povrchu půdy. Výrobci strojů rozšiřují sortiment pracovních nástrojů radličkových kypřičů s cílem dosáhnout požadovanou kvalitu kypření při různém zrnitostním složení půdy a různých požadavcích na nakládání s rostlinnými zbytky.
Jestliže se v pěstitelských systémech bez orby drtí a rozptyluje sláma obilnin, je velmi důležité dbát na rovnoměrné rozptýlení slámy i plev po pozemku. Kromě konstrukčních úprav na sklízecích mlátičkách (zlepšení funkce drtičů slámy, vybavení mlátiček rozmetači plev) se ukazuje jako potřebné využívat stroje na zpracování půdy, které kromě velmi mělkého kypření půdy zlepšují plošné rozmístění podrcené slámy – těžké prutové brány, mulčovací brány, kypřiče s pružnými rotory.
V postupech zpracování půdy bez orby nacházejí dále uplatnění kypřiče pro hlubší kypření bez obracení půdy (kypření do hloubky 30 až 40 cm, případně i do větší hloubky). Tyto kypřiče využívané zejména při půdoochranném zpracování půdy podpovrchově půdu kypří a narušují zhutnělé vrstvy v půdním profilu, přičemž minimálně narušují povrch půdy; rostlinné zbytky zůstávají na povrchu půdy a plní ochrannou funkci.
Lze předpokládat, že v následujících letech bude zemědělská praxe naléhavě potřebovat kvalifikované informace nezbytné při uplatňování netradičních postupů zpracování půdy, zejména postupů bez orby. Možné přínosy, ale i rizika spojená s dlouhodobým využíváním postupů bez orby, jsou důvodem pro intenzivní výzkum vlivu těchto postupů zejména na půdní prostředí, výnos plodin, rozvoj chorob a škůdců plodin. Důležitá je dále energetická náročnost variantních postupů zpracování půdy. Součástí výzkumu musí být vliv různých technologií zpracování půdy na ekonomiku pěstování jednotlivých plodin a na ekonomiku podniku. Technologický výzkum zaměřený na užití strojů v pracovních postupech zpracování půdy a na související problematiku vlivu strojů na půdu, porosty plodin a na ekonomickou stránku hospodaření na půdě je jedním ze směrů, na které je činnost VÚZT orientována.
Závěr
Není snadné předvídat vývoj technologií zpracování půdy a zakládání porostů plodin. V horizontu deseti let však lze nastínit trendy pro podmínky, ve kterých hospodaří zemědělci v ČR:
- Dojde k dalšímu rozšiřování zjednodušených postupů zpracování půdy bez orby. Tyto postupy se budou uplatňovat nejen v teplých a sušších oblastech státu, ale i v obilnářské a bramborářské výrobní oblasti. Lze očekávat výraznou diferenciaci zemědělských podniků podle stupně úspěšnosti využívání těchto technologií.
- Technologie s orbou nebudou vytlačeny, ale budou se výrazněji diferencovat na progresivní technologie racionálně využívající nová technická řešení pluhů a strojů na zpracování půdy po orbě a na technologie používané „ze setrvačnosti“.
- Nutnost zvýšené ochrany půdy před erozí povede k uplatňování půdoochranných technologií u širokořádkových plodin – kukuřice, cukrová řepa. Lze si přát, aby u těchto plodin se na části ploch využívaly postupy zakládání porostů do mulče například z vymrzajících meziplodin.
- V podnicích hospodařících na půdě bez živočišné výroby, zejména v oblastech s nižší přirozenou úrodností půdy, se projeví výrazné rozdíly v úrodnosti půdy v závislosti na úrovni péče o zásobování půdy organickou hmotou a na substituci dalších účinků organických hnojiv.
Ing. Josef Hůla, CSc.
