O zpracování půdy se i v jednadvacátém století hovoří velmi často, protože je to jeden z nejkomplexnějších pracovních procesů v zemědělství. Stojí na začátku každého pěstitelského cyklu, tedy pokud pomineme zakládání porostů do nezpracované půdy. Každý vedoucí pracovník má stanovené vlastní cíle, které mají být zpracováním půdy dosaženy. Systém opatření má vést k vytvoření odpovídajících základů pro úspěšný vývoj porostu pěstovaných plodin.
První operací po sklizni je nejčastěji podmítka strniště. Při ní je třeba rovnoměrně zapravit největší podíl slámy do půdy, aby došlo k jejímu rychlému rozkladu a k redukci výskytu chorob a škůdců pro následnou plodinu. Je-li slámy větší množství, anebo dochází k jejímu hromadění v povrchové vrstvě, je nutné zvýšit hloubku zpracování půdy nad úroveň, vyžadovanou v rámci osevního postupu nebo podmínkami pozemku. Mezi rozhodující kritéria výběru a nasazení nářadí na zpracování půdy patří jeho plošná výkonnost, požadavky na tažnou sílu a možnosti využití v rámci určitého podniku.
Ohledy na požadavky moderních konzervačních technologií se promítají i do konstrukce sklízecích mlátiček. Drtiče slámy mají zlepšenou účinnost jak v oblasti drcení, tak i následného rozhozu řezanky po poli. Nicméně i tak toto zařízení vyžaduje věnovat pozornost jeho nastavení a průběžně kontrolovat kvalitu práce. Činnost drtiče a kvalita rozmetání slámy ovlivňují úspěšnost jejího zapravení při následné operaci – podmítce. Za vyhovující se považuje nařezání slámy na délku do 3 cm.
