Rozvoj technických prostředků a technologických postupů umožňuje široké uplatnění principů precizního zemědělství zejména z hlediska monitoringu a cíleného řízení pracovních souprav, včetně variabilní změny kvalitativních a kvantitativních parametrů práce strojů. V rámci zemědělské praxe se jedná o použití navigací v návaznosti na předem stanovené trajektorie pracovních jízd, o optimalizaci pracovních záběrů postřikovačů a rozmetadel hnojiv v závislosti na aplikačních mapách či eliminaci překryvů záběrů, o rozšiřující se variabilní setí včetně záznamu monitoringu vysetého počtu semen a v neposlední řadě i o systémy variabilní hloubky či intenzity zpracování půdy.
Stanovení výnosu u sklízecích mlátiček a tvorbu výnosových map lze již u podniků myslících na budoucnost považovat za standard. V kombinaci s údaji z dálkového průzkumu země nebo pořízených z nižších letových hladin (hodnocení výživného stavu a vodního stresu) soubor informací o stavu porostů polních plodin výrazně narůstá.
Informace o reálném vývoji porostů, zejména ve vztahu k posouzení interakcí mezi podmínkami prostředí a provedenými agrotechnickými opatřeními, získané monitorovacími systémy jsou však stále omezené. A ani precizní zemědělství se bez agrobiologické kontroly porostů neobejde. Za základ úspěchu je obecně považováno tzv. správné založení porostu.*
Celý článek doc. Ing. Václava Branta, Ph.D., doc. Ing. Milana Kroulíka, Ph.D., a Ing. Jana Lukáše, Ph.D., vychází v Tématu týdne Zemědělce č. 37.
