Farmaření v souladu s precizním zemědělstvím

Zemědělství je sektor národního hospodářství, který prochází neustálým vývojem, jehož cílem je snížit environmentální zátěž modifikací pěstebních technologií či postupů při zvýšení produkce a efektivity prováděných činností. Progresivní vývoj v oblasti pěstebních technologií, zemědělské techniky a obecně celého sektoru zemědělství je z velké části podnícen vnějšími okolnostmi, jako jsou změny klimatu, dostupnost lidských zdrojů nebo snižování výměry obhospodařované půdy vlivem rozvoje průmyslových zón či měst.

Vývoj v této oblasti spěje k maximalizaci efektivity prováděných činností při minimalizaci nákladů a v poslední době také šetrnému přístupu k půdě jakožto zdroji obživy. Kromě toho se setkáváme i s nařízeními, jejichž cílem je snížení eroze, aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin, hnojení statkovými a minerálními hnojivy a dalšími činnostmi, negativně ovlivňujícími přírodní zdroje. Veškeré tyto technologie a postupy, které využívají moderní systémy GPS, řízení dávek hnojiv na základě údajů z pozemků či páskové zpracování půdy vedoucí k omezení eroze, lze označit v souladu s precizním zemědělstvím.

Princip precizního zemědělství
Principem precizního zemědělství je sbírat informace o obhospodařovaných pozemcích respektive nehomogenitě pozemků a následně získaná data využít pro přizpůsobení se těmto nuancím například v podobě variabilní aplikace přípravků na ochranu rostlin, hnojení atd. Dávka je přizpůsobena nehomogenitě porostu a v místech, kde je stav porostu horší, je dávka vyšší. Dojde tak k vyrovnání porostu a naopak v místech s lepším porostem nedochází k nadměrné aplikaci hnojiva, které by následně nebylo využito a mohlo by dojít například ke kontaminaci podzemních vod.*

Celý článek Ing. Lukáše Renčína vychází v záříjovém Farmáři.