Přesná znalost polohy byla vždy považována za strategicky významnou hodnotu. Bezpochyby se ukázalo, jak efektivní a významná může být znalost aktuální polohy také v zemědělství. Především s možností měření polohy v systému GPS byly položeny základy precizního zemědělství.
Na přesném určení polohy je závislých mnoho zásahů a opatření. O jednotlivých výhodách navigací a jejich přínosu bylo napsáno mnohé. Dnes je již celkem běžné pracovat, s pomocí korekčního signálu RTK, s přesností doslova v řádech milimetrů. Díky této korekci se lze běžně dostávat přesně na jednotlivé pracovní trajektorie i s odstupem času. V minulosti bylo zkoušeno a vyvíjeno více možností určování polohy, nicméně v současné době platí, že pouze satelitní navigace představuje komerčně dostupný a prakticky využitelný systém. Záměrně uvádíme satelitní navigace, protože soudobé navigační přístroje přijímají signál z více satelitních systémů. Kromě GPS je to ruský Glonass a evropský projekt Galileo.
Monitoring souprav
Z hlediska využití přesného určení polohy se v zemědělství pracuje zejména na podpůrných systémech, které informace o poloze využívají. Jedním z příkladů může být monitoring souprav, který slouží k hodnocení efektivity práce strojů a plánování jejich nasazení. Společně s monitoringem souprav může být přenášena řada informací o provozních ukazatelích strojů. Dalo by se říci, že jde o jeden z prvků nového směru v zemědělství, kterým je digitalizace výrobních procesů a naplňování nových myšlenek na využití informací. Díky tomu se i v zemědělství budeme stále častěji setkávat s pojmem Internet věcí, známým pod zkratkou IoT. Jedním ze záměrů na využití IoT je kontrola věcí kolem nás, informovanost o stavu věcí a vyšší efektivita v rozhodování. Příkladem vycházejícím čistě ze znalosti polohy strojů je mapa zatížení pozemku pojezdovými mechanismy (obr. 1). Ukazuje na místa, kde dochází k akumulaci přejezdů a možnému zvýšení rizika utužení půdy.*
Více v článku kolektivu autorů z ČZU v Praze v 37. čísle Zemědělce.
