Myšlenka precizního zemědělství v sobě zahrnuje efektivní využívání zdrojů, maximalizaci efektivity prováděných činností, a to vše při zachování co možná nejnižších nákladů a v neposlední řadě také šetrného přístupu k půdě jako nenahraditelnému přírodnímu zdroji.
Aby mohly být všechny tyto aspekty precizního zemědělství naplněny, je nutné posouvat hranice známých postupů a činností a objevovat nové postupy, které nám zajistí trvalou udržitelnost hospodaření na zemědělské půdě. Základním předpokladem pro provádění precizního zemědělství je znát podmínky, ve kterých hospodaříme, respektive nehomogenitu jednotlivých půdních bloků.
Význam sběru dat
Klíčovými operacemi pro precizní zemědělství jsou sběr dat, jejich diagnostika či úprava do zpracovatelné podoby, analýza nasbíraných dat a následné provedení příslušných opatření a pěstebních operací v souladu se zjištěnými skutečnostmi. Zpětně pak vyhodnotíme přínos provedené operace. Snahou je nahradit uniformní hnojení variabilními dávkami hnojiva a ochranných látek, které budou lépe odpovídat zjištěným skutečnostem. Pro zjišťování stavu pozemků provádíme odběry půdy, z nichž zjistíme zásobenost půdy živinami, na základě čehož můžeme provádět cílenou aplikaci potřebných prvků. Na základě výnosových map ze sklízecí mlátičky nebo samojízdné řezačky zase získáme přehled o výnosovém potenciálu na odlišných částech daného pozemku. Na to pak můžeme reagovat tvorbou tzv. aplikačních map, které se vyznačují diferencovaným hnojením, abychom dosáhli vyrovnaného výnosového potenciálu a zbytečně neplýtvali hnojivem na místa, kde ho rostliny nedokážou využít. Tím minimalizujeme poškození půdy přehnojováním s rizikem zátěže jak pro půdu, tak splavováním hnojiva do podzemních vod, a také rostlinám poskytujeme přesně tolik živin, kolik pro svůj vývoj potřebují. To má pozitivní vliv jak na ekonomiku daného hospodaření, tak i na environmentální aspekty ve vztahu k šetrnému přístupu k přírodním zdrojům, zejména pak půdě.*
Více se dočtete v příspěvku Ing. Lukáše Renčína ve Farmáři č. 2.
