Kukuřičnou siláž řadíme mezi nejvýznamnější objemná krmiva a využíváme jí nejen pro výživu přežvýkavců, ale také jako vstupní surovinu v provozech bioplynových stanic. Při sklizni kukuřice a výrobě siláže může dojít ke dvěma typům ztrát, a to ztrátám sklizňovým a skladovacím. První typ ztrát eliminujeme využitím vhodné dopravní techniky, správnou konfigurací sklízecí techniky a způsobem sklizně, druhý typ ztrát omezíme zejména volbou vhodných technologií pro samotné skladování kukuřice.
Díky takovým opatřením ovlivňujeme především správný způsob fermentace, čímž zároveň zásadním způsobem omezujeme negativní biologické procesy. Z obecného hlediska můžeme skladovaní rozdělit na fázi dopravy materiálu, následné uložení hmoty včetně jejího dusání za účelem vytěsnění vzduchu a poté zakrytí materiálu ochrannou vrstvou omezující negativní vlivy vnějšího prostředí. Technologie, které využíváme pro skladování, můžeme rozdělit na mobilní a stacionární.
Více v článku Ing. Filipa Javorka v prosincovém Farmáři.
