Do oblasti aplikace tekutých statkových hnojiv nebo digestátu stále častěji promlouvají různé modely samojízdné techniky. Z hlediska jejich pojetí je můžeme rozdělit na dvě skupiny. První z nich představuje samojízdná technika, primárně konstruovaná jako aplikační. U některých modelů můžeme zaměňovat nástavby, nicméně stále jde o aplikační techniku jako takovou. Druhou skupinu představují různé typy nosičů.
Nosiče můžeme osazovat vybranými nástavbami a dále lze takovou techniku agregovat se speciálními aplikačními cisternami, které jsou konstruovány jako sedlové či se připojují prostřednictvím unikátního systému, obecně označovaného jako labutí krk. U všech kategorií je velmi důležitý vhodný výběr vlastních adaptérů pro povrchovou a podpovrchovou aplikaci organických hnojiv. Existují univerzální modely nebo speciální pro práci na travních porostech či orné půdě. Aplikátory se liší pracovními orgány, pracovním záběrem a způsobem agregace, zásadní odlišností samojízdných modelů je provedení podvozku, který představuje rozhodující faktor z hlediska užitečné hmotnosti, kapacity cisternové nástavby a rovněž má zásadní vliv na dosahování požadovaného měrného tlaku na podložku.*
Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v srpnovém Farmáři.