Používání hloubkových kypřičů se v zemědělské praxi stále více prosazuje. A to jak v bezorebných technologiích, tak v technologiích využívajících konvečního zpracování. V obou systémech totiž dochází k utužování spodních vrstev půdy, které se běžným zpracováním neprokypřují. A tyto vrstvy umí rozrušit hloubkový kypřič.
Jeden si loni na podzim pořídili i v zemědělském podniku Agro Okluky a. s., v Dolním Němčí, který hospodaří nedaleko Uherského Brodu na 2090 ha zemědělské půdy. Mezi dominantní plodiny pěstované na orné půdě patří ozimá pšenice, kukuřice, řepka a vojtěška. Jen silážní kukuřice je pěstována na 600 ha, protože je třeba připravit dostatek krmiva pro 600 dojnic, výkrm býků a též pro bioplynovou stanici s výkonem 1 MWh. A právě sklizeň kukuřice znamená hodně přejezdů při sklizni a pro půdu i značné zatížení. Když vezmeme v úvahu též skutečnost, že region Jižní Moravy není srážkově bohatý a obdělávané půdy jsou často těžké černozemě, je jasné, že hospodaření s vláhou je důležitou podmínkou pro dosahování adekvátních výnosů. Hloubkové kypření zabezpečí rozrušení podoorničních vrstev, provzdušnění půdy a především odtok vody, která pak zejména při vydatnějších srážkách neodtéká po povrchu, ale vsakuje se do půdy.
V zemědělském podniku Agro Okluky původně vlastnili nožový typ podrýváku, který je sice energeticky méně náročný, avšak prokypření půdy nebylo tak intenzivní, jak by potřebovali. Proto se poohlíželi po podrýváku klasické konstrukce. Zkoušeli dva různé konkurenční stroje, ale každý měl nějaké slabiny. Až na podzim loňského roku navštívili v Rudicích předváděcí akci firmy TOKO Agri a dohodli se na zapůjčení podrýváku Quivogne SSDR 7/3000.
Hned druhý den začal podrývák pracovat a už bylo vidět, že je to ten pravý. Proto se zapůjčení změnilo v okamžitý nákup a podrývák už v podniku zůstal.*
