Na polních pokusech, které firma Amazone organizuje v areálu svého výrobního závodu v Lipsku, bylo možné provést porovnání klasického a bezorebného způsobu zpracování půdy. Na druhé půdní sondě - v bloku, zpracovávaném pouze radličkovým kypřičem do hloubky 22 cm – bylo ihned bylo nápadné, že v profilu se nevyskytují místa s jednolitým uložením posklizňových zbytků. Sláma byla působením kypřiče rovnoměrně promísena s půdou v celém zpracovávaném profilu. Také otvory od žížal se vyskytovaly i ve větší hloubce.
Za takových podmínek mohou kořeny – zvláště u ozimé řepky – pronikat rovnoměrně do profilu, a rostliny získávají rovnoměrnou výživu. Podobně je tomu i u varianty s hloubkou zpracování 15 cm, kde je podle sdělení firmy Amazone dosahováno nejvyššího výnosu a vykazuje nejlepší ekonomiku.
Díky hlubšímu zapravení a lepšímu rozkladu slámy je v této variantě dosahováno optimálního poměru mezi půdou a slámou. Na zapravení 1 t slámy je zapotřebí zvýšit hloubku záběru o 1,5 cm. Toto není možné při mělkém zpracování půdy do 8 cm, které se praktikuje ve čtvrtém bloku. To vede k tomu, že veškerá sláma se soustřeďuje v povrchové vrstvě půdy, a její plynulý rozklad pak představuje problém. Ten může být různě velký podle druhu pěstované plodiny, nejvýrazněji se projeví u kukuřice, sklízené na zrno.
V závislosti na pěstované plodině se také ve čtvrtém bloku projevují různě velké rozdíly ve výnosu, zatímco v ostatních blocích jsou rozdíly nižší. Mělké zpracování půdy do 8 cm také vede k tomu, že se na vegetaci rostlin výrazněji negativně projevuje období, kdy je nedostatek vláhy.
