Podvozky a možnosti postřikovačů

Postřikovače různé konstrukce patří mezi zásadní techniku, kterou využíváme pro ochranu a výživu rostlin. Z hlediska typu postřikovačů pracujeme celkem se čtyřmi variantami, od nesených přes nástavbové a tažené až k samojízdným.

Základní modely zastupují postřikovače nesené v zadním, v některých případech ale také předním tříbodovém závěsu. Využíváme-li různé typy nosičů nářadí či upravené nákladní automobily, máme možnost jejich agregace s nástavbovými postřikovači různého provedení.

Nejen na našem trhu jsou oblíbené tažené modely, především v jednonápravovém provedení, ale v případě potřeby máme k dispozici rovněž zástupce se dvěma nápravami. Pro dosažení nejvyšší výkonnosti využíváme samojízdné modely, nabízející v některých případech také možnost nastavování světlé výšky. Zaměříme-li se na konstrukci podvozků samojízdné techniky, máme k dispozici především dvounápravové modely, v některých případech pak i speciální třínápravové stroje.

Nesené a tažené modely

V našich provozních podmínkách se nesené modely agregované do zadního tříbodového závěsu stále uplatňují. Z hlediska plošné výkonnosti jsou to ale postřikovače pro malé výměry a práci ve specifických podmínkách. Proto je v zemědělské praxi zřejmý odklon od nesených postřikovačů k taženým.

Nabídka výkonnější techniky

Z hlediska počtu náprav půjde jak o výkonné jednonápravové modely, tak také o postřikovače se dvěma nápravami. Jednonápravová technika může mít pneumaticky nebo hydropneumaticky odpruženou nápravu, někteří výrobci nabízí i odpružení listovými pery. Vybrané modely pak mají nezávislé zavěšení kol, které si přinášejí z konstrukce samojízdné techniky, z níž vychází. Výkonná tažená technika může být rovněž vybavena řiditelnou nápravou nebo systémem sledování stop kol trakčního prostředku, a to pomocí děleného rámu podvozku, jehož část je konstruována jako řiditelná, nebo samostatně řízenými koly.

Vybrané samojízdné postřikovače

Samojízdnou techniku preferujeme jak z hlediska požadované plošné výkonnosti, tak z pohledu světlé výšky. Zatímco maximální světlá výška klasických postřikovačů dosahuje 1000 až 1350 mm, řada samojízdných modelů nabízí maximální světlost na hranici 2000 mm. S výjimkou vybraných základních modelů nabízí samojízdné postřikovače také nastavitelnou světlou výšku. Na druhou stranu se setkáme s nabídkou speciálních modelů, které mají světlost do 1700 až 2000 mm. Z hlediska konfigurace podvozku půjde zpravidla o klasické dvouosé modely, které někteří výrobci doplňují postřikovači s třínápravovými podvozky.

Více v článku Ing. Filipa Javorka v dubnovém Farmáři.*