Sklizeň pícnin jak na travních porostech, tak na orné půdě, zajišťuje rozmanitá žací technika. Při pohledu na zastoupení jednotlivých typů je zřejmé, že nově pořizované technice dominují diskové modely. Pro úplnost informací dodejme, že z bohaté nabídky můžeme vybírat také bubnové žací stroje a někteří výrobci nezapomínají ani na vývoj a výrobu lištových žacích strojů.
Diskové modely jsou populární, kromě jiného, díky nižšímu příkonu vztaženému na jednotu pracovního záběru. Disková technika je k dispozici ve velmi širokém záběrovém spektru. Rozdělujeme ji na modely bez kondicionéru, dále využíváme zástupce s prstovým kondicionérem a rovněž volíme z různých typů opatřených mačkacími válci. Zejména prstové kondicionéry jsou velmi rozmanité, možnost volby ale nabízejí také kondicionéry válcové. Diskové žací stroje s kondicionérem rozdělujeme podle způsobu agregace na nesené, tažené a samojízdné. Zájemci si tak mohou vybrat z velmi rozmanitého spektra žacích strojů.
Jednotlivé znaky konstrukce
Základní prvky konstrukce diskových žacích strojů všech modelů mají společné charakteristické znaky bez ohledu na způsob agregace. Základem je žací lišta, která plní rovněž úlohu nosníku žacích disků. Při pohledu na žací disky z hlediska jejich tvaru můžeme konstatovat, že se setkáváme zpravidla se třemi typy. Většina modelů pracuje s oválnými disky, které podobně jako disky kulaté pracují se dvěma žacími noži. Někteří výrobci se soustřeďují na vývoj a výrobu modelů s trojúhelníkovými disky, které logicky disponují třemi noži. Nože jsou s disky spojeny prostřednictvím rychloupínacího zařízení. Někteří výrobci rovněž nabízí disky opatřené jištěním pro případ nárazu na překážku. Dané jištění funguje zpravidla na principu střižné pojistky s tím, že hnací hřídel se vůči poškozenému disku volně otáčí. Disk samotný se neotáčí a nedochází tak k poškozování sousedních disků.
Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v květnovém Farmáři.*
